Odpisy majetku – vše podstatné o účetních i daňových odpisech na jednom místě

Pomocí odpisů se v účetnictví vyjadřuje opotřebení dlouhodobého majetku a znamená trvalé snížení hodnoty majetku. Ke snižování hodnoty majetku dochází z důvodu jeho používání (tj. fyzické opotřebení), ale také v důsledku jeho zastarávání (morální opotřebení). Odpisy jsou pak nástroj, který umožňuje postupně zahrnout hodnotu opotřebení dlouhodobého majetku do nákladů (až do výše hodnoty majetku) v souladu s odpisovým plánem.

Daňové odpisy

První skupinou odpisů jsou tzv. daňové odpisy, které vymezuje zákon o dani z příjmu, a slouží pro výpočet daně. Zde je proto zákon mnohem přísnější a nedovoluje účetní jednotce tolik manipulovat se způsobem stanovení těchto odpisů. Zákon rovněž stanovuje, že v případě, kdy majetek vlastní více subjektů, bude každý z nich odepisovat svůj vlastnický podíl.

Účetní jednotka může použít pouze tyto dva způsoby výpočtu:

Rovnoměrné odpisování
Zrychlené odpisování

V průběhu odepisování již nelze zvolený způsob měnit!

Dle zákona o dani z příjmu se odpisy rozumí zahrnování odpisů hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do výdajů. Zákon vyžaduje přesné dodržování částky, kterou lze v jednotlivých letech odepsat.

Zpravidla se odepisuje:

Samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než 1 rok.
Budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem (zákon o vlastnictví bytů).
Stavby, s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 metrů čtverečních a výšku 5 metrů.
Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, tedy:
ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,
ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha,
chmelnice a vinice.

Pozn.: nejedná se o kompletní výčet, ten v případě potřeby naleznete v zákoně.

Dle zákona o dani z příjmu jsou z odepisování vyloučeny zejména tyto položky:

Bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč.
Pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, který nedosáhl plodonosného stáří.
Umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy.
Soubory movitých kulturních památek.
Hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů.
Inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu

Kdy lze majetek zařadit mezi dlouhodobý a lze jej tak odepisovat?

Kritériem je vždy hodnota daného majetku. V rámci účetních odpisů si ji může účetní jednotka stanovit libovolně ve svém účetním předpisu, avšak v rámci daňových odpisů je hranice jasně stanovená.

Pro dlouhodobý hmotný majetek je tento hodnotový limit 40.000 korun, pro dlouhodobý finanční majetek je tato cena stanovena na 60.000 korun. Pokud je tedy majetek dražší, než je stanovená hranice, musí jej účetní jednotka účtovat a odepisovat jako dlouhodobý majetek. Pokud je jeho cena nižší, může jej účtovat buďto jako drobný dlouhodobý majetek, nebo jako zásoby.

Jak stanovit dobu odpisování?

Doba odpisování se řídí podle příslušnosti k dané odpisové skupině. Výčet položek jednotlivých odpisových skupin lze najít z příloze č. 1 zákona o dani z příjmu.

Odpisová skupina	Doba odepisování
1	3 roky
1a	4 roky
2	5 let
3	10 let
4	20 let
5	30 let
6	50 let

Rovnoměrné odepisování

Sazba pro odpisování je pro první rok poloviční než v ostatních letech, což znamená, že i odpis je v prvním roce poloviční ale pro ostatní roky je už vždy stejný. Sazbou se vynásobí účetní hodnota dlouhodobého majetku, podělíme stem a odpis je vypočten (viz příklad níže).

Odpisová skupina	Sazba v prvním roce odpisování	Sazba v dalších letech odpisování	Sazba pro zvýšenou zůstatkovou cenu
1	20	40	33,3
1a	14,2	28,6	25
2	11	22,25	20
3	5,5	10,5	10
4	2,15	5,15	5
5	1,5	3,4	2,4
6	1,02	2,02	2

Příklad rovnoměrných odpisů:

Hmotný majetek se vstupní cenou 300 000 Kč byl zatříděn do odpisové skupiny 1. Účetní jednotka se rozhodla pro použití rovnoměrných daňových odpisů.

Výpočet:

Odpis v 1. roce …………………. 300 000 x 0,20 = 60 000

Odpis ve 2. roce………………… 300 000 x 0,40 = 120 000

Odpis ve 3. roce………………… 300 000 x 0,40 = 120 000

Zrychlené odepisování

Pro zrychlené odepisování jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny odpisové koeficienty jednotlivých let (ty se pro každý rok mění). Odpisy se pak vypočtou následovně:

V prvním roce odepisování je to podíl vstupní ceny a koeficientu pro zrychlené odpisování na první rok
V dalších letech se jedná o podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odepisování platným v dalších letech odepisování a počtem let, po která byl již majetek odepisován.

Odpisová skupina	Koeficient v 1. Roce odpisování	Koeficient v dalších letech odepisování	Koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu
1	3	4	4
1a	4	5	4
2	5	6	5
3	10	11	10
4	20	21	20
5	30	31	30
6	50	51	50

Příklad zrychleného odepisování:

Jedná se o hmotný majetek, který má vstupní cenu 150 000 Kč a byl zařazen do 1. odpisové skupiny. Účetní jednotka se rozhodla použít zrychlené odpisování.

Výpočet:

Odpis v 1. roce ……………… 150 000 : 3 = 50 000

Odpis ve 2. roce ……………. (150 000 – 50 000) x 2 / (4 – 1) = 66 667

Odpis ve 3. roce ……………. (150 000 – 50 000 – 66 667) x 2 / (4 – 2) = 16 667

Účetní odpisy

Účetní zákony jsou upraveny v zákonu o účetnictví a jejich cílem je co nejvěrohodněji zachycovat skutečné opotřebení majetku. Účetní dopisy slouží především pro účely kalkulace apod. Jejich konkrétní výpočet není stanoven v zákoně, a tak si účetní jednotka sama stanoví odpisový plán i metodu výpočtu.

Který majetek se má odepisovat?

Účetní jednotka má odepisovat majetek, ke kterému získala vlastnické právo nebo právo jej používat pro svou činnost. Zpravidla se jedná o:
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání.
Technické zhodnocení cizího dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pokud je účetní jednotka oprávněna účtovat a odpisovat technické zhodnocení.
Technické zhodnocení drobného hmotného a nehmotného majetku.
Soubor movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění.

Z odepisování jsou vyloučeny zejména tyto položky:

Pozemek
Umělecká díla, pokud nejsou součástí stavby
Sbírky
Movité kulturní památky, obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy a předměty kulturní hodnoty
Nedokončený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání
Finanční majetek
Zásoby
Pronajatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, pokud k tomu nemá účetní jednotka oprávnění
Pohledávky
Povolenky na emise a preferenční limity, které nelze odpisovat

Metody výpočtu účetních odpisů

Existují různé metody, avšak všechny mají společné to, že za dobu použitelnosti majetku se musí odepsat celá hodnota daného dlouhodobého majetku. Délka použitelnosti bývá nejčastěji definována na základě času nebo výkonu.

1. Stanovení účetních odpisů na základě výkonu

Využívá se zejména u dopravních prostředků – např. ujeté kilometry osobního automobilu.

Stanoví se odhad ujetých kilometrů osobního automobilu za dobu jeho životnosti. Na základě tohoto odhadu se pak stanoví podíl pořizovací ceny na ujetý kilometr (jednotku výkonu). Konkrétně u automobilu za 500.000 Kč s odhadovanou životností 300.000 kilometrů by to bylo cca 1,6 Kč na ujetý kilometr. Pokud automobil urazí např. 12.000 km, bude odepsaná částka 19.200 Kč.

2. Pro stanovení účetních odpisů v závislosti na čase se používají nejčastěji tyto odpisy:

Lineární

Odpis bude pravidelný, tedy za stejné časové období se odepíše stejné procento z hodnoty odpisovaného majetku.

Degresivní

Při degresivním odpisování se výše odpisů postupně snižuje, tzn. na počátku odpisování je stanoveno vyšší procento z hodnoty majetku, které se v průběhu doby odpisování snižuje. Toto odpisování sleduje cíl zohlednit morální zastarávání majetku věrohodněji, jelikož z počátku klesá hodnota majetku rychleji. Navíc i produktivita majetku bývá z počátku vyšší, než je jeho výkonnost na konci používání.

Progresivní

Je opakem degresivního odepisování, tedy odpis se v průběhu času zvyšuje.

Nepravidelné

Cílem nepravidelných odpisů je zohlednit konkrétní záměry a skutečné využívání majetku, které může způsobit např. sezónnost.

Je zjevné, že každá metoda má své výhody i nevýhody, pro každé odvětví či druh majetku jsou pak převážně používány odpovídající metody. Důležité je, že suma odpisů nikdy nesmí přesáhnout výši, ve které je majetek veden v účetnictví.