Odštěpný závod

Tomuto tématu se budeme věnovat podrobně a z několika pohledů v tomto článku. Konkrétně začněme tím, co to je odštěpný závod, jaká je jeho definice v zákoně, jak se liší současná právní úprava od té předchozí, jak probíhá zakládání odštěpného závodu a jaké důvody k němu podnikatelské jednotky vlastně vedou. Podíváme se na odštěpný závod z pohledu účetního i daňového a tím zakončíme článek důvody, které zase naopak podnikatele odrazují od zakládání těchto subjektů. Čtěte dál.

Termín odštěpný závod označuje organizační strukturu společnosti. Dříve existoval pod pojmem organizační složka, ale dnes ho občanský zákoník upravuje termínem pobočka. Podle současné právní úpravy by se mimo jiné dalo říct, že se jedná o organizační složku podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku.

Poznámka: Jedná se o skutečně zákoník občanský, ten obchodní totiž vzal počínaje rokem 2014 za své coby příliš složitý, takže se možná konečně někdy dočkáme toho, že nebudou vydávány neustálé novely a novely novel.

Jestliže pobočku zahraniční společnosti v ČR necháte zapsat do obchodního rejstříku, jsme již u zmíněného termínu odštěpný závod.

Naštěstí jsou k vám komplikované české zákony přívětivé v tom, že pokud váš odštěpný závod vznikl tehdy, když platilo ještě původní označování, nemusíte ho přejmenovávat. Jenom se upravil to, že od prvního ledna roku 2015 používá rejstříkový soud už pro zápis formulaci „odštěpný závod zahraniční právnické osoby”.

Nová úprava zpřesnila vymezení pojmu pobočka a sjednotila pojmosloví. Podnikatel, který vytváří pobočku, už nemusí být oproti úpravě v obchodním zákoníku zapsán v obchodním rejstříku.

Nová úprava vymezuje (oproti Obchodnímu zákoníku), že pobočka musí mít hospodářskou a funkční samostatnost a podnikatel musí rozhodnout, že určitá část závodu bude pobočkou. Na rozdíl od předchozí úpravy nová úprava již nevyžaduje, aby provozování odštěpného závodu bylo možné pouze pod označením podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod.

Rozdíl spočívá rovněž v tom, že definice obchodního závodu podle současné úpravy oproti vymezení podniku podle obchodního zákoníku nezahrnuje osobní složky podnikání, což se samozřejmě promítá i do vymezení části závodu a odštěpného závodu.

Zakládá se odlišně od standardní české obchodní společnosti. Zásadním rozdílem je fakt, že nedisponuje právní subjektivitou. To je opět jedna z takových milých definic, pod níž si mnoho lidí nedokáže představit vůbec nic konkrétního. Ale velmi zjednodušeně to znamená, že se máte začít řídit právním řádem, se všemi právy i povinnostmi, které z toho vyplývají.

Pro úplnost ještě doplníme, že novější formulace v občanském zákoníku používá již termín právní osobnost.

Odštěpný závod nemá právní subjektivitu, a to i přesto, že je zapsán v obchodním rejstříku, což je jinak přesně ten moment, kdy právní subjektivita vzniká. Proto se musí zakládat právě v návaznosti na zahraniční právnickou osobu.

Výše zmíněný obchodní zákoník také kdysi vynucoval to, že pojmenovat jej musíte v souladu s názvem vlastní společnosti. Když byl zrušen, z nové úpravy se tato pasáž naštěstí škrtla.

K založení si budete muset shromáždit potřebné dokumenty (výpis z katastru nemovitosti kvůli sídla, dále výpis z Obchodního rejstříku původní společnosti, souhlas jejich vlastníků atd.) a následně vyplnit a podat žádost. Jednak proto, aby vám mohlo být vydáno živnostenské oprávnění, a jednak pro samo založení závodu, o něž budete žádat rejstříkový soud. Obě instituce vás za vydání příslušných povolení ulehčí o související správní poplatky.

Zejména proto, že jde o časově úspornější, jednodušší a levnější variantu oproti vzniku další svébytné společnosti. Ušetříte nejen za služby notáře, který jinak musí dát příslušnou formu společenské smlouvě nebo zakladatelské listině.

Odštěpný závod hlavně umožňuje snadno rozšířit svoje podnikání do zahraničí, prostě podnikáte bez toho, abyste si museli zřídit přechodné bydliště na úřadech, a navíc v očích úředníků se ocitnete v pozici zahraniční společnosti, investora ze západu, mnohdy to poznáte na upraveném tónu komunikace.

štěpný závod může fungovat relativně samostatně. Zastupuje ho vedoucí, který je oprávněn za zakladatelskou společnost jednat, dále má vlastní IČO a potřebuje své vlastní sídlo.

Vnitřní organizační struktura se řídí legislativou státu, kde funguje. Tedy že třeba musíte vést účetnictví tak, jak to zákon požaduje u nás.

Díky zmíněné absence právní subjektivity probíhají veškeré transakce uvnitř jediné právnické osoby, tedy na ryze neformální bázi. To opět představuje poměrně citelné zjednodušení. Jestliže například dostane pobočka nějakou majetkovou injekci od mateřské firmy, nejsou potřeba kupní smlouvy.

Komplikaci představuje to, že se procesu zrodu se bude týkat právní úprava daného státu, v němž sídlí právě ona zahraniční právnická osoba (tedy se v ní musíte vyznat).

Podle platných zákonů se jedná se o majetkově a administrativně oddělenou část podniku, která nemá právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům, je ale samostatnou účetní jednotkou – má samostatné IČO, registraci na finančním úřadě, okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně a v čele odštěpného závodu stojí vedoucí.

Platí pravidla pro účetnictví právnických osob ziskového typu a neexistuje žádný předpis účtování odštěpných závodů. Jsou přece brány jako vnitropodnikové útvary, které účetní předpisy neřeší.

Zásadní je uvědomit si, že odštěpný závod zahraniční právnické osoby je českou účetní jednotkou a účetnictví musí vést podle českých předpisů. Způsob účtování provozoven si účetní jednotka stanoví sama na základě zvážení charakteru a rozsahu jejich činností.

O odštěpném závodu je možné účtovat jako o zvláštním středisku v rámci účetnictví mateřské společnosti nebo je také možné vést účetnictví odštěpného závodu zcela odděleně od mateřské společnosti a do jejího účetnictví ho konsolidovat.

Zvolený způsob bude uveden uvést v příloze účetní závěrky.

Nejčastěji odštěpný závod odvádí DPH, daně z příjmů právnických osob, daně z mezd pokud má zaměstnance a daň silniční.

V situaci, kdy mezi sebou bude odštěpný závod a zřizovatel vzájemně fakturovat poskytované služby se jedná se o vnitropodnikové plnění, které v podstatě není předmětem daně. Jestliže by se mělo jednat o “přemisťování” zboží nebo majetku zřizovateli do České republiky a odštěpný závod bude plátcem daně podle českého zákona, bude zboží osvobozeno s tím, že zřizovatel vypořádá daň podle svého národního zákona.

Zřizovatel provede ve svém daňovém přiznání tzv. reverse charge a přemístění zboží se objeví v jeho daňovém přiznání v připočitatelné a odpočitatelné položce.

Odštěpný závod se zřizovatelem mimo ČR, který je v tuzemsku registrovaný k DPH může také uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu a jelikož provádí ekonomickou činnost a má výnosové účty (nejen vůči svému zřizovateli, ale i třetím osobám), je na něj pohlíženo jako na běžného plátce. Nic nebrání tomu nárok uplatnit.

Za každé zdaňovací období je odštěpný závod povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob dvakrát (tedy ve státě, kde je zřízen a pak ve státě, kde má daňový domicil). Musí si také nechat vystavit potvrzení o zaplacené dani mimo území s daňovým domicilem a následně zpracovat druhé daňové přiznání z celosvětových příjmů společnosti.

Na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění je možné příjmy již jednou zdaněné vyloučit či částečně snížit daňovou povinnost, ale jedná se o velmi složitou situaci – je potřeba vést dvojí účetnictví a zpracovat dvakrát daň z příjmů právnických osob podle předpisů daných států.

Právě tyto záležitosti bývají důvodem, proč společnost nechce odštěpný závod raději vůbec zakládat.