Oligopol

Oligopol je ekonomický pojem pro specifickou strukturu trhu, pro níž je typický malý počet výrobních firem či prodávající. Přesněji řečeno pár subjektů zabírá většinový trh a může mezi nimi docházet k tajným jednáním ohledně společné cenové politiky a směřování vývoje daného odvětví.

Oligopol a koluze - původ slov

Název oligopol pochází z řeckého výrazu “óligos”, což v českém jazyce znamená “málo”. V tomto případě tento výraz označuje malé množství firem v jedné struktuře. Ve spojení s oligopolem se užívá anglický výraz “collusion” znamenající “tajná dohoda”. Počeštělý výraz koluze se užívá pro označení nekalé soutěže či maření vyšetřování.

Základní rysy oligopolu

Firmy, které se nachází v oligopolu, se vzájemně ovlivňují. Pro oligopol jsou charakteristické následující znaky:

  • existence jen několika málo firem v daném odvětví
  • obvykle se jedná o diferencovaný produkt (např. výroba letadel, mikroprocesorů)
  • firmy jsou silné a mohou si určovat vyšší ceny než mezní náklady
  • ztížený přístup nových firem
  • tvrdá konkurence může vyvolat monopolizaci nebo oligopolizaci trhu, kdy se na trhu drží pouze pár hráčů, opačným případě je uvolnění trhu a příchod nových hráčů

Druhy oligopolů

Podle odlišnosti produktů, počtu firem, nadřazenosti a dalších kritérií rozlišujeme několik druhů oligopolů:

Homogenní (ryzí) oligopol

Na daném trhu působí pouze malé množství firem, které vyrábí, nabízí či prodávají nediferencovaný produkt. Zpravidla se jedná o stejný produkt, jako je například ropa, ocel, čpavek a další.

Diferencovaný oligopol

Na daném trhu působí pouze malé množství firem, které vyrábí, nabízí či prodávají diferencovaný produkt. Jedná se přitom o výrobky, které spotřebitelé vnímají jako diferencované neboli odlišné. Zásadní roli přitom hraje nejen konkrétní výrobek (např. auto, cigarety), ale také image značky a marketing.

Smluvní oligopol

Jedná se druh oligopolu, který sjednocuje firmy nabízející podobné či dokonce stejné výrobky. Je pro ně výhodnější spolupracovat a výrobky nabízet za přibližně stejné ceny, než se vzájemně oslabovat cenovou válkou. Proto tyto společnosti mezi sebou uzavřou koluzi o určení monopolní ceny nebo stanoví sféru vlivu. To znamená, že ve vymezeném rámci se každá firma chová jako monopol.

Kartel

Jedná se o nezákonnou organizaci, která společně stanovuje ceny, výrobní kvóty, rozděluje trh apod. Kartelové dohody jsou nelegální a jedná se o porušení zákona. Přesto tajné kartely vznikají, protože z toho jednotlivé firmy mají výhody:


  • zvyšování zisku
  • upevnění bariér před novými firmami
  • vyšší jistoty
Vzhledem k tomu, že se jedná o nezákonné dohody, je častým nešvarem nedodržování tajně uzavřených dohod mezi jednotlivými firmami. 

Oligopol s dominantní firmou

Jedna firma si ponechá větší část trhu a zbytek přenechá slabším konkurentům. Ve své části se pak chová jako monopol.

Cenové vůdcovství

Dominantní firma určuje cenovou politiku a ostatní firmy v daném odvětví ji respektují.

Duopol

Jedná se o oligopol tvořený dvěma firmami, které jsou v dané oblasti dominantní a drží většinovou část trhu. Za duopol můžeme označit například firmy Airbus versus Boeing, Coca-Cola versus Pepsi, AMD versus Intel a Facebook versus Google.

V rámci duopolu rozlišujeme několik modelů:

  • Cournotův model
  • Stackelbergův model
  • model množstevního kartelu
  • Bertrandův model
  • model cenového vůdce
  • model cenového kartelu

Hlavní nevýhody oligopolu

  • firmy patřící do oligopolu jsou navzájem závislí a nemohou tudíž plně využívat nezávislost svého chování na daném trhu
  • oligopol není totéž jako efektivně kooperující a prosperující struktura
  • členové si jen těžko předávají užitečné ekonomické informace
  • neschopnost působit efektivně z hlediska jednotlivých firem i celého hospodářství