Ovládaná a ovládající osoba

Ovládající osobou může být většinový společník nebo také osoba jednající ve shodě s alespoň 40% podílem na hlasovacích právech.

S pojmy mateřská a dceřiná společnost se dennodenně setkáváme v médiích i v běžných mluvených projevech. Pojďme si tedy v tomto článku přiblížit tyto pojmy z pohledu obchodního práva z pohledu účetních předpisů.

Nejen v České republice, nýbrž na celém světě se propojují vlastnické struktury společností. Výsledkem může být velkolepá holdingová struktura čítající několik desítek či stovek společností, ale také jen jedna společnost, která vlastní jinou. Co by to bylo za odborný článek, který by nezačal definicí hlavních pojmů. Nicméně v případě mateřské a dceřiné společnosti budou definice komplikovanější.

Už ze samotných názvů mateřská a dceřiná společnost cítíme vztah určité nadřazenosti mateřské společnosti nad dceřinou. Z opačného pohledu zase cítíme určitý stupeň závislosti dceřiné společnosti na mateřské společnosti.

Poměrně často se lze setkat s názory jak laické, tak odborné veřejnosti, že mateřská společnost z pozice své síly:

· zcela určuje dění a

· tok financí v dceřiné společnosti.

Nicméně to bychom tuto situaci hodně zjednodušili, a takto nám to rozhodně stačit nebude.

Mateřskou a dceřinou společnost si postupně představíme z pohledu:

· obchodního práva a

· účetních předpisů.

Z následující části článku uvidíte, že zejména pohled obchodního práva a účetních předpisů se významně odlišuje od pohledu daňového.

Nejprve se seznámíme s pojmem společnost. Nové obchodní právo v zákoně o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) definuje pojem „obchodní korporace“, kdy pod pojmem obchodní korporace rozumíme:

· všechny právní formy obchodních společností (a. s., s. r. o., v. o. s., k. s., evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení) a

· družstva (družstvo a evropská družstevní společnost).

Po definici pojmu obchodní korporace si můžete představit pojmy:

· mateřská obchodní korporace a

· dceřiná obchodní korporace.

Oba pojmy jsou obsaženy v této definici (§ 74 ZOK): „Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací.“

Výše uvedená definice nás nasměrovala k dalším pojmům:

· ovládající osoba a

· ovládaná osoba.

Pod pojmem ovládající osoba se skrývá osoba, která v ovládané obchodní korporaci může:

a) přímo nebo

b) nepřímo (prostřednictvím jiné osoby nebo více jiných osob)

c) uplatňovat rozhodující vliv. Ovládající osoby jsou zejména:

d) většinový společník (pokud není jiná ovládající osoba podle bodů 3–5),

e) řídící osoba realizující jednotné řízení za účelem koordinace prosazování svých zájmů v takto podrobené řízené osobě, s níž tvoří tzv. koncern (pokud není jiná ovládající osoba podle bodů 3–5),

f) osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu,

g) osoba nebo osoby jednající ve shodě nakládající s podílem na hlasovacích právech alespoň 40% všech hlasů (pokud stejným či vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě),

h) osoba nebo osoby jednající ve shodě, které získají podíl na hlasovacích právech alespoň 30% všech hlasů, jenž byl na posledních třech jednáních nejvyššího orgánu více než polovinou hlasovacích práv přítomných osob.

U bodů 4 a 5 jsme použili termín „jednající ve shodě“, kdy jednání ve shodě (dle § 78 ZOK) představuje jednání ovládající a ovládané osoby a právnické osoby či člena jejího statutárního nebo kontrolního orgánu. Jedná se o právní domněnku, pokud není prokázáno jinak.

Pro praktické posouzení, jestli se v daném případě jedná o ovládání, potřebujeme znát podíl na hlasovacích právech obchodní korporace. Ten se vždy nemusí shodovat s výší podílu konkrétního podílníka v obchodní korporaci.

Pojďme si oba ukazatele vysvětlit. Podíl představuje účast podílníka na obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti vyplývající a stanovujeme jej podle výše vkladu podílníka do základního kapitálu obchodní korporace (pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak).

Hlasovací právo konkrétního podílníka na valné hromadě obchodní společnosti, event. členské schůzi v případě družstva, počítáme podle počtu hlasů daného podílníka. Z tohoto důvodu je podíl na hlasovacích právech určující pro rozhodování na valné hromadě obchodní společnosti (členské schůzi družstva).

Pro úplnost dodejme, že vymezení rozhodujícího vlivu nalezneme v Českých účetních standardech pro finanční instituce (dále jen „ČÚS“) č. 109, které obsahuje v podstatě to samé, co Zákon o obchodních korporacích.

Účetní předpisy také definují „právně“ podstatný vliv (§ 22 odst. 5 zákona o účetnictví, dále jen „ZoÚ“). Zásadní body jsou:

a) dispozice s nejméně 20 % hlasovacích práv, pokud není prokázán opak a

b) takový významný vliv, který není rozhodující ani společný.

c) Pro úplnost lze dodat, že společným vlivem rozumíme situaci, kdy osoba spolu s další osobou či osobami ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě.

Podstatný vliv tedy účetní jednotka vykonává, když má přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20 % na základním kapitálu či hlasovacích právech v jiné společnosti, pokud v této společnosti nevykonává rozhodující vliv nebo pokud zřetelně neprokáže, že podstatný vliv není schopna vykonávat.

Podstatný vliv nepředpokládáme v případě, kdy je podíl na obchodní korporaci nižší než 20 %. Z praktického hlediska se s podstatným vlivem setkáme hlavně v souvislosti s:

· zástupcem ve statutárním orgánu přidružené společnosti,

· účastí při tvorbě politiky přidružené společnosti,

· významnými operacemi mezi přidruženou společností a účetní jednotkou, která v ní uplatňuje podstatný vliv,

· výměnou řídících pracovníků mezi přidruženou společností a účetní jednotkou, která v ní uplatňuje podstatný vliv,

· přístupem k podstatným technickým informacím přidružené společnosti.

Dceřinou obchodní korporaci v případě podstatného vlivu (nikoliv vlivu rozhodujícího) nazýváme přidruženou obchodní korporací. Z pohledu účetních předpisů bychom měli používat pojmy dceřiná obchodní korporace u závislé obchodní korporace s rozhodujícím vlivem a přidružená obchodní korporace u závislé obchodní korporace s podstatným vlivem.

Z praktického hlediska je výše uvedené rozlišení jen málo podstatné, a proto budeme dále používat označení dceřiná společnost i pro přidruženou obchodní korporaci.

Účetní předpisy rozdělují majetek na dlouhodobý majetek a krátkodobý majetek, kdy dlouhodobým majetkem z hlediska účetních předpisů rozumíme takový majetek, u nějž doba použitelnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok. Majetek, který nenaplní definici dlouhodobého majetku, považujeme za krátkodobý majetek.

Zástupci obchodních korporací si nemusí lámat při nabytí podílu hlavu a zařadit majetek do příslušné kategorie podle záměru obchodní korporace při nabytí podílu. Z pohledu vykazování v rozvaze je pro mateřskou obchodní korporaci zásadní! Může se jednat o dvě situace, kdy je rozhodující vliv vykazovaný v položce B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba (účet 061), nebo podstatný vliv vykazovaný v položce B.III.3. Podíly – podstatný vliv (účet 062).

výjimečných případech můžeme podíl na jiné obchodní korporaci vidět zaúčtovaný na účtech krátkodobého finančního majetku a vykazovat v rozvaze v části položce C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba (účty např. 251, 252). Nicméně v případě podílu v dceřiné obchodní korporaci předpokládáme poněkud dlouhodobější držbu, tedy případy uvedené výše.