Pracovní kapitál – k čemu slouží a jaký je jeho optimální objem?
Pracovním kapitálem se označuje množství aktivních položek takzvaného hotovostního cyklu, respektive položek, které v rozvaze nalezneme na straně aktiv. Jedná se zejména o zásoby, finanční majetek a rovněž i pohledávky. Pracovní kapitál se v angličtině označuje jako takzvaný Working Capital, přičemž se v literatuře setkáváme s označením pracovního kapitálu pod zkratkou WC a ač se výpočet pracovního kapitálu liší nejen v anglosaských zemích, je vždy výše pracovního kapitálu rovna zhruba výši takzvaného hrubého pracovního kapitálu neboli oběžného majetku.
Co je oběžný majetek?
Oběžným majetkem vyznačujeme takový majetek firmy, který neustále obíhá a mění svou formu. Podnik musí být skupinou tohoto majetku bezpochybně vybaven za každých okolností. Zajišťuje mu totiž plynulou možnost poskytovat a také vyrábět dané služby. Oběžný majetek je tak pro podnik nesmírně důležitý, jelikož podniku zajišťuje jeho hlavní činnost. Tento majetek během svého výrobního procesu mění neustále svou formu a jednorázově se tento majetek spotřebovává. Jeho využití je vesměs krátkodobé, jelikož zde hovoříme o době, která je kratší než jeden rok. Náklady, které podnik do oběžného majetku vloží, se později firmě vrací ve formě tržeb. Oběžný majetek se navíc dá rozdělit na zásoby, pohledávky, krátkodobě cenné papíry a především také hotovostní prostředky v pokladně či na běžném firemním účtu. V tomto případě ovšem největší roli v oběžném majetku sehrávají právě zmíněné zásoby, které nejvíce váží finanční prostředky a rovněž i zajišťují plynulost a nestálost výroby. Podnik pro svůj chod potřebuje optimální množství zásob a to z toho důvodu, že pokud jich bude mít hodně, bude vázat peníze, které mu tak tímto způsobem budou laicky řečeno ležet ve skladě a pokud bude mít zásob naopak málo, mohl by se připravovat o značný zisk, o což rozhodně žádný podnikatel nestojí. A právě z tohoto důvodu je třeba umět tuto optimální zásobu oběžného majetku ve firmě správně vypočítat, aby nedocházelo ke zbytečnému brzdění celého provozu.Výpočet pracovního kapitálu
Na výpočtu pracovního kapitálu není zdaleka nic složitého. Jeho výpočet spočívá především v součtu položek zásob, pohledávek a rovněž i finančního majetku. Jedná se tedy o součet položek, které v rozvaze mají své čestné místo na straně aktiv.Pracovní kapitál v praxi
Pracovní kapitál, jak již bylo řečeno, v pracovním procesu neustále obíhá, pracuje a každá firma ho potřebuje optimální množství. Firma totiž potřebuje zejména dostatečnou zásobu surovin, ze kterých posléze vyrábí své výrobky, dále rovněž potřebuje ke svému chodu i materiál, pohledávky a nepochybně i hotové peníze. Všechny tyto aspekty totiž hospodárný provoz podniku vyžaduje a to bez výjimky. Nedostatek pracovního kapitálu tak v praxi zejména brzdí chod celého podnikání a podnikání posléze nefunguje tak, jak by si jistě jeho představitelé představovali. Přebytek ovšem naopak vyvolává nadměrné množství zbytečných nákladů, které podnik vynaloží například na skladovací prostory a podobně. Snahou celého podniku by tak měla být především adekvátní optimalizace pracovního kapitálu, každý podnik totiž vyžaduje naprosto odlišnou optimalizaci. Nelze totiž s určitostí říci, jaké množství se řadí mezi to optimální. Záleží totiž na celé řadě aspektů daného podniku. Zejména je důležitý typ podnikání, jelikož podnik, který se zabývá výrobou, bude ke své činnosti potřebovat odlišné množství pracovního kapitálu než podnik, který se zabývá službami. Rovněž výši potřebného pracovního kapitálu ovlivňují i technologie, které podnik využívá, neboť i v tomto případě je posléze potřeba pracovního kapitálu značně odlišná.
Vyšší pracovní kapitál nemusí znamenat jednodušší podnikání
Mnoho podnikatelů se mylně domnívá, že pokud budou mít ve svém podnikání vyšší pracovní kapitál, bude chod jejich podnikání daleko lehčí. Opak je ovšem pravdou, jelikož firmě vzniknou v návaznosti na vyšší objem pracovního kapitálu i větší náklady spojené s držením tohoto kapitálu, tudíž není žádná z těchto dvou situací tou, která by byla východiskem.
Hrubý pracovní kapitál
Neméně důležitý je i ukazatel hrubého pracovního kapitálu, který nám pomáhá určit, zdali máme ve své firmě dostatek takzvaných krátkodobých cizích zdrojů, tedy krátkodobých půjček všeho typu, k pokrytí našich krátkodobých aktiv. Tento typ ukazatele využívají zejména top manažeři ve firmě, kteří potřebují neustále řídit svůj pracovní kapitál. Zajímá je tak, jaká je optimální výše pracovního kapitálu vzhledem k charakteru a objemům jejich prodeje. V tomto případě tak sledují zejména dobytnost jejich pohledávek, jelikož neodbytné pohledávky představují pro firmu značná finanční rizika. Nedobytné a špatně vymahatelné pohledávky je totiž třeba, co možná nejrychleji řešit. Význam pohledávek spočívá v neuhrazených platbách za zboží a služby od odběratelů, kteří si zboží pořídili. Věřitel má právo vymáhat tento druh platby od dlužníka a to vždy zákonným způsobem. I z tohoto důvodu je řízení pracovního kapitálu velmi důležité. Finanční manažer ovšem nikdy nemůže ze své pozice dostatečně dobře položky, skrývající se v pracovním kapitálu ohodnotit. Jeho úkolem tak je především to, aby podcenil ostatní manažery v hledání přijatelnějších řešení. Dobře a kvalitně určit výši pracovního či hrubého pracovního kapitálu je tak nesmírně důležitou disciplínou v každém oboru.