Pracovní neschopnost

Pracovní neschopnost vzniká, když lékař zaměstnance na základě vyšetření uzná neschopným výkonu zaměstnání ze zdravotních důvodů. Za zdravotní důvod může být považována nemoc, úraz či nařízená karanténa.

Zpravidla se jedná o dočasnou pracovní neschopnost, která je po uzdravení zaměstnance plně obnovena. V případě dlouhodobé či dokonce trvalé pracovní neschopnosti se jedná o tzv. invaliditu. Nemocný zaměstnanec má nárok na výplatu náhrady mzdy ve výši určené zákoníkem práce. Nárok na nemocenskou má rovněž OSVČ avšak za jiných podmínek.

Pracovní neschopnost u zaměstnance

Zaměstnanec řeší pracovní neschopnost se svým zaměstnavatelem, kterému je povinen v případě zdravotních problémů bránících výkonu povolání předložit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené lékařem (tzv. neschopenka) včetně všech dalších dokladů, které s neschopenkou souvisí.

Zaměstnanec má nárok na úhradu mzdy již od prvního dne neschopnosti (Karenční doba, tzn. nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti, byla zrušena k 30. červnu 2019).

Prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy ve výši 60 % z průměrného platů zaměstnanci vyplácí jeho zaměstnavatel. Od patnáctého dne pracovní neschopnosti náhradu mzdy vyplácí Česká správa sociální zabezpečení (ČSSZ).

Pracovní neschopnost u OSVČ

Nárok na nemocenskou má rovněž každý OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), která se účastní dobrovolného nemocenského pojištění. K vyplácení nemocenské však dochází až od 15. dne, jelikož OSVČ nemám zaměstnavatele. Nemocenskou vyplácí ČSSZ stejně jako v případě zaměstnance.

Začátek, průběh a ukončení pracovní neschopnosti

Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, kdy je zaměstnanci vystaveno lékařem potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Neschopenku je možné vystavit až 3 zpětně.

Během doby uznané pracovní neschopnosti nesmí zaměstnanec vykonávat činnost, z níž pobírá příjem. Nemocný je povinen dodržovat lékařem předepsaný léčebný režim a zdržovat se na adrese uvedené na neschopence. S ohledem na vážnost zdravotních potíži může mít nemocný nárok na tzv. vycházky.

Neschopenka je ukončena vystavením rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Lékař může neschopenku ukončit dříve, pokud se nemocný nedostaví na kontrolu bez vážných důvodů.

Pracovní neschopnost a neschopenka

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti neboli zkráceně neschopenka je písemné potvrzení vystavené příslušným lékařem, které činí zaměstnance neschopným výkonu činnosti ze zdravotních důvodů (nemoc, úraz či jiný důvod).

Dle zákoníku práce je zaměstnanec povinen neschopenku doručit svému zaměstnavateli či přímému nadřízenému co nejdříve a bez zbytečných průtahů (osobně, e-mailem či poštou). OSVČ, který se účastní dobrovolného nemocenského pojištění, a tudíž má nárok na nemocenskou, je povinen neschopenku doručit na příslušný úřad ČSSZ.

Kdo může vystavit neschopenku

Dle nařízení Ministerstva zdravotnictví smí v rámci ČR vystavit neschopenku:
  • lékař, který na základě vyšetření zjistil, že zdravotní stav pacienta mu neumožňuje vykonávat pracovní činnost,
  • lékaři všech odborností (např. ambulantní specialista, lékař v nemocnici) s výjimkou lékařské pohotovosti a záchranné služby,
  • ošetřující lékař léčící pacienta pro dané onemocnění, a který zároveň určuje termíny kontrol atd.,
Neschopenku nesmí vystavit:
  • praktický lékař v případě, který není pro dané onemocnění ošetřujícím lékařem,
  • praktický lékař mimo potřebnou odbornost,
  • jiný lékař, než který zaměstnance pro dané onemocnění léčí, pouze kvůli vystavení neschopenky,

Platí také, že lékař, který u zaměstnance shledal pracovní neschopnost, ale posílá jej pro neschopenku jinam, nesplnil svou zákonnou povinnost, a v rozporu se zákonem nutí nemocného zbytečně ztrácet čas a čekat v jiné ordinaci.

Jak vypadá neschopenka v ČR

Do konce roku 2019 měla neschopenka 5 částí:
  1. Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti - lékař jej do nejpozději do tří pracovních dní zasílá OSSZ, aby informoval o práce neschopném zaměstnanci.
  2. Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné neschopnosti označený žlutým pruhem - tento díl si ponechává nemocný u sebe a nosí jej na kontrolu k lékaři, průkaz obsahuje termíny kontrol apod..
  3. Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti označený modrým pruhem - oznamuje začátek pracovní neschopnost a nemocný jej co nejdříve doručí svému zaměstnavateli kvůli uplatnění nároku na náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a k omluvení nepřítomnosti v práci.
  4. Žádost o nemocenské označený růžovým pruhem - zaměstnanec jej odevzdává v případě pracovní neschopnosti trvající déle než 14 kalendářních dní. Zaměstnanec jej odevzdá zaměstnavateli, který jej odešle na příslušný úřad OSSZ. Po 14 dnech pracovní neschopnosti je nutné dodat zaměstnavateli tzv. lístek na peníze (tj. potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti) vystavený opět lékařem. Pro pravidelné vyplácení nemocenské, musí ošetřující lékař potvrdit trvání pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně (při prohlídce).
  5. Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti označený růžovým pruhem – jedná se o potvrzení ukončení pracovní neschopnosti, kterou je zaměstnanec předává zaměstnavateli.
Od ledna 2020 by měla mít neschopenka pouze 3 části:
  1. Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti - pouze v elektronické podobě, lékař jej odesílá na OSSZ, informace jsou automaticky předávány zaměstnavateli prostřednictvím ePortálu, zaměstnavatelé si mohou objednat službu zahrnující notifikace.
  2. Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce - má tištěnou podobu a obdrží jej nemocný zaměstnanec, který si jej ponechá pro případ kontroly ze strany ČSSZ. Na průkazu je uvedeno datum vzniku pracovní neschopnosti, datum kontroly, čas vycházek a nakonec i datum ukončení pracovní neschopnosti.
  3. Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti - pouze v elektronické podobě, lékař jej odesílá na OSSZ, informace jsou automaticky předávány zaměstnavateli prostřednictvím ePortálu, zaměstnavatelé si mohou objednat službu zahrnující notifikace.

eNeschopenka běží od roku 2020

K 1. lednu 2020 byl prostřednictvím zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb. spuštěn provoz elektronického povinného systému eNeschopenka, jehož hlavním účelem je zjednodušení a urychlení předávání informací mezi nemocnými zaměstnanci, jejich zaměstnavateli, lékaři a státním úřadem ČSSZ. Systém nebyl v průběhu roku 2020 ještě plně funkční a lékaři tak stále současně vystavovali i papírové neschopenky.

Jak systém eNeschopenky funguje? Ošetřující lékař do systému vyplní pouze rodné číslo pacienta a obratem se mu zobrazí jeho údaje z registru ČSSZ včetně údajů o zaměstnavateli. Lékař vyplní požadované údaje (diagnóza, datum vzniku pracovní neschopnosti atd.) a odešle hlášení nejpozději následující pracovní den po vydání rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Systém by měl předat informace jak zaměstnavateli, tak příslušnému úřadu ČSSZ. V ideálním případě tedy nemocný už nemusí zaměstnavateli předávat neschopenku v papírové podobě.

Vycházky během pracovní neschopnosti

Pokud to zdravotní stav nemocného umožňuje, může mu lékař povolit vycházky na denní bázi. Doba i délka vycházek je stanovena lékařem a nemocný je povinen je dodržovat. Maximální délka vycházky činí 6 hodin denně.

Časové rozmezí vycházek během pracovní neschopnosti určuje lékař. Vycházky se mohou pohybovat v časovém rozmezí od 7:00 do 19:00. Může se jednat o souvislou dobu (např. od 13.00 do 19:00) nebo o rozdělení vycházky do více úseků během dne (např. od 10:00 do 12:00 a od 14:00 do 18:00).

Nemocný zaměstnanec může být během pracovní neschopnosti zkontrolován a to orgánem, který aktuálně nemocnému vyplácí nemocenskou. Během prvních čtrnácti dní může kontrolu nařídit zaměstnavatel, poté jsou kontrola prováděny Českou správou sociálního zabezpečení.

Kontrolu provádí pověřená osoba osobně a to na adrese nahlášeného pobytu nemocného. Nemusí se přitom jednat o trvalou adresu zaměstnance. Zaměstnanec může nahlásit také jinou adresu a po dohodě s lékařem může dokonce nahlásit na různé dny různé adresy (např. adresu u rodičů, u přítelkyně či na rodinné chalupě).

Pracovní neschopnost a nemocenská u zaměstnance

Zaměstnanec má nárok na výplatu nemocenské jako náhrady za běžnou mzdu od prvního dne nahlášené dočasné pracovní neschopnosti. Je však nutné splnit zákonné podmínky.

Na nemocenskou má nemocný zaměstnanec (OSVČ) nárok, pokud:
  • dočasná pracovní neschopnost vznikla během pojištění (doba zaměstnaneckého poměru zakládajícího účast na nemocenském pojištění), nebo po skončení pojištění během tzv. ochranné lhůtě (7 kalendářních dnů od skončení pojištění),
  • se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která se účastní dobrovolného nemocenského pojištění,
  • nevykonává práci v zaměstnání, z něhož mu je nemocenské poskytováno,
  • nárok na nemocenskou uplatnil zákonem předepsaným způsobem.

Nemocný zaměstnanec (OSVČ) nemá nárok na nemocenskou, pokud:
  • si přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně,
  • se jedná o OSVČ, která se neúčastní dobrovolného nemocenského pojištění,
  • nachází se v evidenci úřadu práce, je nezaměstnaný
  • se jedná o studenta (nárok na nemocenskou mají pouze pracující studenti odvádějící ze svého příjmu sociální pojištění),
  • je zaměstnán na dohodu o provedení práce (nárok na nemocenskou nevzniká při výdělku do 10 000 Kč),
  • je zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti (nárok na nemocenskou nevzniká při výdělku do 2 499 Kč),
  • pobírá peněžitou dávku v mateřství (tzv. mateřská),
  • pobírá rodičovský příspěvek.

Dočasná pracovní neschopnost a výpočet nemocenské

Prvních čtrnáct dní nemocnému zaměstnanci vyplácí nemocenskou jeho zaměstnavatel a to ve výši až 90 % průměrného výdělku. Nejvyšší možná hodinová náhrada pro rok 2020 činila 202 korun.

  • Z částky do 203,35 Kč se počítá 90 %,
  • z rozdílu částky 203,35 a 304,85 Kč se počítá 60 %,
  • z rozdílu částky 304,85 Kč a 609,70 Kč se počítá pouze 30 %,
  • částka nad 609,70 Kč se nezohledňuje vůbec.

Pro výpočet výše nemocenské se používá tzv. denní vyměřovací základ, který se počítá jako průměrný denní příjem za posledních 12 měsíců kalendářních měsíců snížený o redukční hranice, které se mění každý rok.

Například v roce 2020 redukční hranice byly následující:
  • Do 1 162 Kč je započítán neredukovaný denní vyměřovací základ z 90 %.
  • Mezi 1 162 a 1 742 Kč je počítán neredukovaný denní vyměřovací základ z 60 %.
  • Mezi 1 742 a 3 484 Kč je počítán neredukovaný denní vyměřovací základ z 30 %.
  • K částce neredukovaného denního vyměřovacího základu nad 3 484 Kč se nepřihlíží.
  • Maximální denní redukovaný vyměřovací základ pro rok 2020 je 1 917 Kč.

Pokud doba dočasné pracovní neschopnosti přesáhne čtrnáct dní, výplatu nemocenské přebírá ČSSZ a to nejdéle po dobu trvání pracovní neschopnosti 380 dní (tzv. podpůrčí doba). Výše nemocenské se odvíjí od doby trvání dočasné pracovní neschopnosti. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti trvající déle než 380 dní je nutné žádat o prodloužení nebo invalidní důchod.

Příklad výpočtu nemocenské u nemoci trvající do 14 dní:
Zaměstnanec si průměrně za 1 hodinu vydělá 230 Kč. Jeho pracovní úvazek činí 8 hodin týdně a nemocný byl celkem 10 dní. Náleží mu tedy náhrada mzdy celkem za 80 hodin, což činí 9 553 Kč.

Příklad výpočtu nemocenské u nemoci trvající déle než 14 dní:
Nemocenská se v tomto případě počítá z denního či měsíčního vyměřovacího základu. Zaměstnanec, jehož měsíční vyměřovací základ činí 30 000 Kč (denní 986,30 Kč) obdrží za pracovní neschopnost trvající 32 dní od ČSSZ za 14 pracovních dní 9 702 Kč (prvních čtrnáct dní neschopenku vyplácel zaměstnavatel).