Pracovní pohotovost

Pracovní pohotovost je institut pracovní práva umožňující zaměstnavateli v případě naléhavé situace a za určitých podmínek využít pracovní sílu zaměstnance i mimo jeho obvyklou pracovní dobu. Zaměstnanec musí s pracovní pohotovostí souhlasit.

Co znamená pracovní pohotovost

Pracovní pohotovost označuje dobu, kdy zaměstnanec nepracuje, ale je připraven k výkonu činnosti v případě nutnosti. Zaměstnance má nárok na finanční odměnu i v případě pouhé připravenosti, protože sebou přináší určitá omezení jeho jinak volného času. Zaměstnance například nemůže cestovat někam daleko, aby byl v případě nutnosti k dispozici.

Pracovní pohotovost přitom znamená připravenost zaměstnance k případnému výkonu práce v případě naléhavé potřeby a nad rámec běžného rozvrhu pracovní doby či pracovních směn. Pracovní pohotovost musí být vykonána mimo dohodnuté pracoviště zaměstnance.

Pracovní pohotovost funguje pouze na základě dohody

Zaměstnavatel nemá právo chtít (jednostranně nařídit) po zaměstnanci držení tzv. pracovní pohotovosti bez jeho výslovného souhlasu. Pracovní pohotovost tedy nelze nařídit.

Držení pracovní pohotovosti je možné pouze na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Na základě je možné pracovní pohotovost řešit jednorázově nebo dle pokynu či vnitřních předpisů.

Formu a obsah dohody o pracovní pohotovosti zákon neurčuje. Všeobecně je doporučeno sepsat písemnou dohodu o pracovní pohotovosti s jasně stanovenými podmínkami, které se týkají například:

  • lhůty držení pracovní pohotovosti - jak často
  • způsoby dostupnosti - osobně nebo telefonicky
  • maximální rozsah držení pracovní pohotovosti
  • způsob a výše odměny za držení pracovní pohotovosti

Odměna versus mzda za držení pracovní pohotovosti

Dle příslušného paragrafu zákoníku práce (§ 140) má zaměstnanec vykonávající pracovní pohotovost nárok na odměnu ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku, pokud k výkonu práce během pracovní pohotovosti nedojde. Výše odměny by měla být v tomto případě součástí dohody o pracovní pohotovosti, případně ji zaměstnavatele určí v rámci odpovídajícího vnitřního předpisu o pracovní pohotovosti.

Pokud však zaměstnance během pracovní pohotovosti začne vykonávat činnost na základě pokynu zaměstnavatele, na místo odměny mu náleží mzda dle pracovní smlouvy a to včetně všech případných příplatku stanovených zákonem (např. příplatek za přesčasy, státní svátky, noční směny, práci o víkendech apod.).

Jaké existují příplatky k platu a jak jsou vysoké?

  • příplatek za práci v noci - 20 % průměrného hodinového výdělku ve státním a veřejném sektoru, nejméně 10 % průměrného výdělku v soukromém sektoru
  • příplatek za práci v sobotu a neděli - 25 % průměrného hodinového výdělku

Pracovní pohotovost a nárok na odpočinek

Dle zákoníku práce má zaměstnanec nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami v minimální délce 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Za určitých okolností může být odpočinek zkrácen na 8 hodin dojde-li k prodloužení následujícího odpočinku. Jedním z důvodu zkrácení odpočinku je práce přesčas či pracovní pohotovost. S tím je třeba počítat při plánování a rozvrhování pracovní pohotovosti.

Pracovní pohotovost a česká legislativa

Problematikou pracovní pohotovosti se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a jeho vybraná ustanovení.

Hlava I Obecná ustanovení o pracovní době a délka pracovní doby - § 78
(1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je
h) pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce dle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele,

Hlava VII Pracovní pohotovost - § 95
(1) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140.
(2) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat; odměna podle § 140 za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas (§ 93).
(3) Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

§ 127 Plat nebo náhradní volno za práci přesčas
(3) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Hlava VII Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohody a odměně za pracovní pohotovost - § 144
Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu obdobně § 141, 142 a 143. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.