Pracovní řád

Pracovní řád představuje zvláštní druh vnitřního předpisu. Jeho vydavatelem je zaměstnavatel, který prostřednictvím pracovního řádu určuje a upravuje práva a povinnosti zaměstnanců. Pracovní řád a jím nastavené povinnosti nesmí odporovat zákoníku práce a dalším pracovněprávním předpisům.

Pracovní řád musí být obecného rázu

Obsah pracovního řádu musí být obecný a není jeho účelem ukládat pracovní ani jiné povinnosti konkrétním zaměstnancům nebo upravovat podmínky platů a mezd.

Vypracování a vydání pracovního řádu je ze zákona povinné pro stát, kraj, obec, státní fond, příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu. Zaměstnavatel pracovní řád vydat může, ale také nemusí. Pokud jsou přítomny odbory, vydat pracovní řád lze pouze ze souhlasem z jejich strany.

Pracovní řád a česká legislativa

Pracovní řad, jeho obsah a náležitosti upravuje Zákoník práce, část třináctá, hlava II, § 306.

§ 306 Pracovní řád
(1) Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu; rozvádí ustanovení tohoto zákona, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů.

(2) Pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1.

(3) Zaměstnavatelé uvedení v § 303 odst. 1 jsou povinni pracovní řád vydat.

(4) Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné.

(5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášku, kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí.

Pracovní řád - VZOR

Název společnosti:
Datum vydání směrnice:
Účinnost:
Vypracoval:
Schválil:

1. Úvodní ustanovení

Společnost ……………….. vydává v souladu s ustanovením § 306 zákoníku práce (dále jen „ZP“) vnitropodnikovou směrnici Pracovní řád. Cílem směrnice je zajistit plnění úkolů společnosti, upevnění pracovní kázně a vnitřního pořádku. Pracovní řád je závazný pro společnost …………………. a pro všechny její zaměstnance. Za zaměstnance se pro účely této směrnice považují fyzické osoby, které se vůči společnosti zavázaly k výkonu práce v pracovněprávním vztahu. Pro osoby činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je tento Pracovní řád přiměřeně platný dle obsahu těchto dohod. Ve společnosti ……………. není ustavena odborová organizace, Pracovní řád proto nepodléhá jejímu schválení.

Zaměstnanci jsou s Pracovním řádem seznámeni dnem nástupu do zaměstnání. Povinnost dodržovat Pracovní řád společnosti ................. stvrzují zaměstnanci svým podpisem na pracovní smlouvě.

Pracovní řád je k dispozici každému zaměstnanci v elektronické podobě na serveru společnosti ................. (přístup do složky). V případě aktualizací Pracovního řádu jsou jednatelé společnosti povinni zajistit seznámení všech zaměstnanců s těmito změnami. Podle ustanovení § 18 ZP společnost ................. používá ve všech příslušných vnitropodnikových směrnicích a smluvních dokumentech takové formulace, aby nemohli být zaměstnanci různým výkladem poškozeni.

2. Pracovní poměr

Společnost ................. uzavírá pracovní poměry na základě pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ve společnosti ................. nevznikají žádné pracovní poměry jmenováním.

Za zaměstnavatele jsou za uzavření pracovního poměru odpovědní přímo jednatelé společnosti ……………………..

Jednatelé jsou před uzavřením pracovní smlouvy povinni seznámit budoucí zaměstnance s právy a povinnostmi, které z uzavření pracovní smlouvy vyplývají, s podmínkami práce, na kterou se uzavírá pracovní poměr, s podmínkami odměňování, za kterých se má práce vykonávat, a s povinnostmi, které se k práci, jež má být předmětem pracovního poměru, vztahují.

3. Pracovní smlouva

Ve Společnosti ................. zajišťuje přípravu, projednávání a uzavírání pracovních smluv s novými zaměstnanci (včetně dodatků k pracovním smlouvám) útvar jednatelů spolu s právníkem firmy a finančním ředitelem společnosti. Za splnění všech zákonných povinností a povinností vyplývajících z tohoto Pracovního řádu odpovídá jednatel ………………... Jednatel společnosti má rovněž odpovědnost za ověření způsobilosti zaměstnance k výkonu práce ještě před vznikem pracovního poměru a za zajištění vstupních prohlídek zaměstnanců u smluvního lékaře.

Pracovní smlouva sjednaná mezi společností ................. a zaměstnancem musí obsahovat tato základní ustanovení:
  • den nástupu do práce,
  • místo výkonu práce,
  • druh práce, kterou bude zaměstnanec ve firmě vykonávat.
V případě dohody obou stran lze do pracovní smlouvy doplnit i další podmínky, na kterých mají obě strany zájem. Za společnost je oprávněna tyto podmínky schvalovat jednatel …………… .

Pracovní smlouva musí být vždy uzavřena písemně a každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Pracovní smlouvy se ve společnosti ................. sjednávají zpravidla na dobu neurčitou. V případě uzavření pracovního poměru na dobu určitou nesmí doba trvání tohoto pracovního poměru přesáhnout tři roky a může být opakována nejvýše dvakrát.

V pracovní smlouvě společnost ................. sjednává zkušební dobu, která nesmí být delší než tři po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru.

Nejpozději do jednoho měsíce ode dne vzniku pracovní smlouvy je jednatel povinen předat písemně každému novému zaměstnanci informaci o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru.

4. Vznik pracovního poměru

Ve společnosti ................. vzniká pracovní poměr dnem sjednaným v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Pokud zaměstnanec do práce nenastoupí, aniž by mu v tom bránily nějaké překážky, případně nejpozději do týdne neuvědomí jednatele společnosti o překážkách bránících mu v nástupu do práce, je jednatel společnosti povinen jednostranně od pracovní smlouvy odstoupit.

Do konce kalendářního měsíce, v němž nový zaměstnanec nastoupil do práce, je povinen předat jednateli společnosti veškeré podklady pro uznání nezdanitelných měsíčních částek a dalších skutečností (srážek ze mzdy, daňového zvýhodnění apod.) a podepsat Prohlášení k dani. Zaměstnanci jsou povinni ohlašovat jednatelům společnosti případné změny v osobních a dalších údajích, jako je místo bydliště, zdravotní pojišťovna a údaje mající vliv na základ daně.

Jednatel je povinen tyto informace předat mzdové účetní nejpozději do termínu zpracování mezd za příslušný kalendářní měsíc.

5. Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

Zaměstnanec společnosti ................. je povinen vykonávat práci dle pokynů nadřízených vedoucích, vykonávat tuto práci osobně a ve stanovené pracovní době a dodržovat přitom pracovní kázeň. Změny v obsahu práce sjednaném v pracovní smlouvě lze provést pouze v případě vzájemné dohody zaměstnance a společnosti ................., zastoupené jednatelem ……...

Pokud je potřeba převést zaměstnance na jinou práci, je povinen jednatel projednat tuto skutečnost se zaměstnancem a uzavřít s ním za společnost ................. písemnou dohodu o tomto převedení.

V případě, kdy zaměstnanec na delší dobu než 14 dní opouští své pracoviště, případně pokud ho opouští trvale, je povinen před svým odchodem předat přímému nadřízenému písemně přehled rozpracovaných úkolů. Pokud opouští pracoviště zaměstnanec, s nímž byla sjednána dohoda o hmotné odpovědnosti, je společnost ................. povinna provést inventarizaci majetku, na který byla se zaměstnancem dohoda o hmotné odpovědnosti sjednána.

6. Pracovní doba a doba odpočinku

Ve společnosti ................. je zaveden jednosměnný pracovní režim. Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně. Pracovní doba začíná v …….. hod. a končí v …….. hod. Zaměstnanec společnosti ................. je povinen být na svém pracovišti od začátku pracovní doby a ukončit práci až po skončení pracovní doby. Čas příchodu a odchodu zaměstnanci osobně zapisují v knize docházky, která je umístěna na každém příslušném pracovišti (místě výkonu práce). Pozdní příchod nebo předčasný odchod je zaměstnanec povinen podle pokynů přímého nadřízeného napracovat.

V souladu s ustanovením § 88 a § 89 ZP poskytuje společnost ................. zaměstnancům přestávku na jídlo a oddech, a to ve výši nejméně ……. minut nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby zaměstnance.
Jednatelé společnosti jsou oprávněni na podnět přímého nadřízeného každého zaměstnance zapisovat do knihy docházky pozdní příchody na pracoviště, předčasné odchody z pracoviště a opuštění pracoviště. V případě neomluveného zameškání pracovní směny nebo její části rozhodují jednatelé firmy o přijatém opatření v souladu se zákoníkem práce.

Po skončení kalendářního měsíce zpracovává jednatel ……………………... z knih docházek z jednotlivých pracovišť podklady pro výpočet měsíčních mezd.

7. Překážky v práci

Zaměstnanec žádá v případě překážky v práci o poskytnutí pracovního volna svého přímého nadřízeného, a to předem. V případě, kdy překážka v práci nebyla zaměstnanci předem známa, je povinen o této překážce bezodkladně uvědomit zaměstnavatele a současně mu sdělit předpokládanou dobu jejího trvání. Do dvou pracovních dní po návratu do zaměstnání je povinen prokázat zaměstnanec překážku v práci příslušným písemným dokladem svému přímému nadřízenému.

V případě, pokud byl zaměstnanec uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz, je povinen toto neprodleně oznámit svému přímému nadřízenému a současně mu předložit potvrzení o pracovní neschopnosti. Stejně tak je povinen předložit při ukončení pracovní neschopnosti příslušné potvrzení od ošetřujícího lékaře. Stejným způsobem je povinen zaměstnanec předložit příslušná potvrzení v případě uplatňování nároku na dávky nemocenského pojištění, při ošetřování člena rodiny apod.

Společnost ................. poskytuje zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy pouze při překážkách v práci z důvodů vymezených zákoníkem práce. Z vážných důvodů může společnost ................. poskytnout zaměstnanci náhradní volno bez náhrady mzdy s tím, že zaměstnanec je povinen toto volno po dohodě s přímým nadřízeným napracovat.

V případě, kdy nemůže zaměstnanec vykonávat práci z vážných důvodů na straně zaměstnavatele, čerpá po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno, nebo je v případě svého souhlasu převeden dočasně na jinou práci.

8. Dovolená

Ve společnosti ................. je stanovena délka dovolené ve výši 20 dní za rok. Poměrná část dovolené činí jednu dvanáctinu z 20 dní dovolené za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru. Do ……………….. předají příslušní vedoucí pracovníci jednatelům společnosti plán čerpání dovolených jednotlivých podřízených zaměstnanců. Do…………………. seznámí jednatelé prostřednictvím vedoucích pracovníků všechny zaměstnance s plánem dovolených. V souladu se schváleným plánem pak příslušní vedoucí pracovníci určují písemně svým podřízeným nástup a dobu čerpání dovolené. Se souhlasem jednatelů může v odůvodněných případech čerpat zaměstnanec dovolenou i mimo plán dovolených.

Po dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V případě, kdy zaměstnanec skončil pracovní poměr a zaměstnavatel mu neumožnil z provozních důvodů vyčerpat dovolenou, přísluší zaměstnanci za nevyčerpanou část dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

9. Povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatele, pracovní kázeň

Zaměstnanci společnosti ................. jsou povinni:
  • vykonávat práci dle pracovní náplně,
  • dodržovat pracovní řád, organizační řád a ostatní směrnice vydané společností .................,
  • upozornit včas nadřízeného na škodu či nebezpečí vzniku škody na zdraví či majetku,
  • nezneužívat majetek společnosti, zejména dopravní prostředky patřící společnosti, pro osobní účely,
  • používat výpočetní techniku společnosti pouze pro firemní účely, neinstalovat na ni nepovolený software; e-mail, firemní mobilní telefony a další kancelářskou techniku používat pouze služebně,
  • nenastupovat do práce pod vlivem alkoholu a drog a tyto nepožívat na pracovišti, dodržovat zákaz kouření, dodržovat zásady BOZP při výkonu práce.
Společnost ................. je zejména povinna:
  • přidělovat zaměstnanci práci dle uzavřené pracovní smlouvy,
  • za tuto práci poskytovat zaměstnanci dohodnutou mzdu,
  • dodržovat další zásady pracovněprávních vztahů definované v zákoníku práce.
V případě porušení pracovní kázně jsou jednatelé společnosti povinni podle závažnosti porušení upozornit písemně zaměstnance na nesprávnost jeho jednání a v případě dalších porušení kázně přistoupit eventuálně až k ukončení pracovního poměru zaměstnance.

Za méně závažné porušení pracovní kázně se ve společnosti ................. považuje:
  • jednorázová neomluvená absence,
  • porušování bezpečnostních předpisů,
  • nedodržování pracovní doby,
  • poškozování majetku společnosti,
  • zaviněné neplnění pracovních úkolů v odpovídající kvalitě a termínech.
Za hrubé porušení pracovní kázně, které může být důvodem pro ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením podle ZP, se ve společnosti ................. považuje:
  • opakované odmítání plnění oprávněných příkazů nadřízeného,
  • spáchání trestného činu proti majetku společnosti,
  • neomluvená absence v délce minimálně tří pracovních dnů souvisle,
  • požívání alkoholických nápojů a omamných látek na pracovišti.

10. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a řešení škod

Společnost ................. zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení. Jednatelé společnosti jsou povinni ve spolupráci s technikem BOZP zajišťovat pravidelná proškolení zaměstnanců z předpisů o bezpečnosti práce, dodržování zákazu kouření a požívání drog a alkoholu na pracovišti, používání ochranných pomůcek, dodržování protipožárních předpisů a dalších.

V případě podezření na požití alkoholu jsou jednatelé oprávněni nařídit provedení dechové zkoušky na alkohol.
Zaměstnancům v kategoriích skladníků a řidičů jsou k jejich práci poskytovány v souladu s vnitropodnikovou směrnicí osobní ochranné pomůcky, pracovní oděvy a obuv a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Za zajišťování a udržování těchto prostředků odpovídá technik BOZP.

Společnost ................. zajišťuje svým zaměstnancům uzamykatelné pracovní skříně a pracovní stoly. Zaměstnanci jsou povinni ukládat do těchto skříní svršky a obvyklé osobní věci a skříně zamykat. Společnost umožňuje uložit na požádání zaměstnance do firemního trezoru větší finanční částky, klenoty a cenné věci v případě, kdy zaměstnanec ze závažných důvodů tyto věci přinese do práce. Společnost umožňuje parkovat zaměstnancům v prostorách firmy jejich osobní automobily, ale neručí zaměstnancům za škody vzniklé na těchto vozidlech nebo věcech umístěných v těchto vozidlech.
10.1. Škody vzniklé zaměstnancům
Za škody, které vzniknou zaměstnancům na odložených věcech, ručí společnost ................. jen v rozsahu stanoveném zákoníkem práce.

V případě vzniku škody na odložených věcech nahlásí tuto skutečnost zaměstnanec svému přímému nadřízenému. Ten je povinen informovat okamžitě jednatele firmy, kteří ve spolupráci s Policií ČR zajistí vyšetření okolností vzniku škody. Výsledek provedených šetření nahlásí jednatelé společnosti vedoucímu stálé škodní komise, kterým je finanční ředitel firmy.
10.2. Škody vzniklé zaměstnavateli
Pokud jde o škody způsobené zaměstnavateli, ve společnosti ................. se škodou rozumí každá majetková újma vzniklá firmě porušením povinností ze strany zaměstnance. Jedná se například o škody vzniklé:
  • odcizením, ztrátou, zničením nebo poškozením majetku a svěřených předmětů,
  • schodkem na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat,
  • úhradou majetkových sankcí – pokut a penále.
10.3. Škodní komise
Jednotlivé škodní případy projednává ve společnosti ................. stálá škodní komise. Předsedou škodní komise je finanční ředitel firmy, ostatními členy komise jsou jednatelé společnosti. Škodní komise má tři členy.

Škodní komise ke každé škodní události jedná nejpozději do 14 dnů od doručení podkladů pro posouzení této události. Z jednání komise se pořizuje zápis, jehož součástí jsou kromě závěrů šetření komise též návrhy na opatření k ochraně majetku a předcházení škodám. Činnost komise se řídí ustanoveními zákoníku práce.

11. Mzdová oblast

Ve společnosti ................. se odměňování zaměstnanců řídí ustanoveními zákoníku práce a pracovními smlouvami. Zúčtovacím obdobím je kalendářní měsíc, výplatním termínem je 10. den následujícího kalendářního měsíce. Mzdy se vyplácí bezhotovostním zasíláním částky k výplatě na bankovní účet zaměstnance. Společnost ve výplatním termínu vydává zaměstnanci písemnou výplatní pásku obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a provedených srážkách.

Srážky ze mzdy lze provést buď na základě dohody o srážkách ze mzdy, nebo v případech upravených § 145 až § 150 ZP.

12. Ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být ve společnosti ................. rozvázán:
  • výpovědí,
  • dohodou,
  • okamžitým zrušením pracovního poměru,
  • zrušením pracovního poměru ve zkušební lhůtě.
Všechny žádosti, podání nebo oznámení o ukončení pracovního poměru musí být ve společnosti ................. podávány písemně, a to oběma stranami. Za společnost ................. vystupují ve všech těchto případech jednatelé společnosti, kteří rovněž samostatně posuzují splnění všech zákonných podmínek a vedou jednání s příslušnými zaměstnanci. Ve všech těchto jednáních vedoucích k ukončení pracovního poměru se společnost řídí striktně podmínkami uvedenými v zákoníku práce.

Při skončení pracovního poměru je zaměstnance povinen:
odevzdat zaměstnavateli pracovní pomůcky a další věci poskytnuté pro výkon práce,
  • nahradit případnou škodu zjištěnou na základě inventury provedené zaměstnavatelem u pracovníků s hmotnou odpovědností,
  • předat přímému nadřízenému seznam rozpracovaných úkolů.
Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen:
  • vystavit zaměstnanci potvrzení o vyrovnání všech pohledávek společnosti vůči zaměstnanci,
  • vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v rozsahu dle ustanovení zákoníku práce,
  • na základě žádosti zaměstnance vypracovat na něj pracovní posudek.

13. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Společnost ................. uzavírá k plnění úkolů, které není účelné zajišťovat zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, dohody o provedení práce. Uzavírání dohod o provedení práce je v pravomoci jednatelů společnosti. Všechny dohody se uzavírají zásadně písemně a musí odpovídat ustanovením zákoníku práce. Společnost ................. je povinna u dohod o provedení práce zabezpečit veškerou součinnost stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.