Pracovní smlouva

Pracovní smlouva zakládá základní pracovní poměr, a to mezi zaměstnavatelem a také zaměstnancem. Právní úprava pracovní smlouvy je zakotvena v zákoníku práce. Pracovní smlouva musí být rovněž za každých okolností uzavřena písemně a vyhotovena ve třech tiskopisech neboli také stejnopisech. Jednu smlouvu si ponechá zaměstnavatel, druhou zaměstnanec a třetí obdrží okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnanec musí v každém případě vždy obdržet jedno vyhotovení této smlouvy.

Pracovní smlouvu poté podepisuje zaměstnanec se svým zaměstnavatelem anebo také osoba, který je oprávněna k tomu, aby zastupovala zaměstnavatele v oblasti pracovněprávních vztahů, a to na základě plné moci, kterou musí mít k dispozici. Samotné jmenování anebo také odvolání musí bez výhrad provést statutární orgán. U společnosti s ručením omezeným je to jeden z jednatelů. Danou pravomoc navíc nelze v žádném případě přenášet.

Další možnou úpravu pracovněprávních vztahů nabízí sjednání pracovního poměru na základě dohody o pracovní činnosti a také dohody o provedení práce.

Jaké jsou podstatné náležitosti smlouvy?

Každá smlouva musí obsahovat tyto skutečnosti:
  • · Den nástupu do zaměstnání. Tímto dnem rovněž také vzniká pracovní poměr
  • · Místo výkonu práce
  • · Druh práce, kterou bude zaměstnanec vykonávat
  • · Další informace ohledně pracovního poměru, a to například o kolektivní smlouvě, zachování mlčenlivosti či o pracovní době nebo o zkušební době či pracovních cestách

Další podstatné informace, které souvisejí s pracovním poměrem

V případě, kdy nejsou další podstatné informace o povinnostech a také právech zaměstnance uvedeny v dané pracovní smlouvě, musí o daných náležitostech, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku samotného pracovního poměru, informovat svého zaměstnance písemnou formou. Ovšem je také možné o těchto informacích informovat přímo v dané pracovní smlouvě.

Zde by se mělo nacházet to, zda je pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou či určitou, jaká je délka trvání pracovního poměru, jaká bude výše mzdy či platu a podobně. Informace o platu či mzdy si zaměstnanec rovněž může vyžádat v podobě platového výměru, který musí obdržet ihned po nástupu do zaměstnání. Pokud je u jeho zaměstnání navíc sjednána zkušební doba, je nutné vědět, jak dlouhá je a za jakých okolností může být prodloužena. Toto ujednání je rovněž nutné získat v den nástupu do zaměstnání.

Jaké jsou druhy pracovních smluv?

  • Pracovní smlouva
  • Dohoda o pracovní činnosti
  • Dohoda o provedení práce

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva je nejběžnějším pracovněprávním instrumentem, který umožňuje zaměstnavateli zaměstnávat své podřízené.

Zakládá se takzvanou pracovní smlouvou, která musí mít veškeré náležitosti, které udává Zákoník práce.
  • Pracovní smlouva vzniká dnem nástupu do zaměstnání
  • Každý zaměstnavatel a také zaměstnanec má nárok na zkušební dobu, která se ve většině případů sjednává na 3 měsíců, a to od vzniku samotného pracovního poměru. U vedoucích pracovníků bývá často zkušební doba zhruba 6 měsíců. Tato zkušební doba slouží zejména k tomu, že může zaměstnavatel i zaměstnanec bez jakéhokoliv udání důvodu svůj pracovní poměr ukončit.
  • Každé oznámení o ukončení pracovního poměru musí mít svou písemnou podobu
  • Každý pracovní poměr se sjednává buď na dobu určitou či na dobu neurčitou. Každá pracovní doba je uvedena přímo ve smlouvě. Je zde uvedeno datum začátku a také konce pracovního poměru. Valná většina zaměstnavatelů ze všeho nejdříve uzavírá se svými zaměstnanci pracovní smlouvu na dobu určitou.
  • V pracovní smlouvě rovněž musí být uvedeno datum, kdy bude pracovní poměr ukončen či doba trvání pracovního poměru. 
  • U jednoho a téhož zaměstnavatele můžete pracovat maximálně po tři roky na dobu určitou, a to bez přerušení. Smlouvu vám přitom zaměstnavatel může dvakrát prodloužit, což neplatí u důchodců, sezónních zaměstnanců či u pracovníků zaměstnaných přes agenturu
  • Po uplynutí třech let, kdy jste zaměstnání na dobu určitou, můžete práci ukončit a po půl roce opět znovu uzavřít pracovní poměr u daného zaměstnavatele, a to na další tři roky.
  • Pokud tohoto limitu dosáhnete a vyčerpáte si 2x3 roky, a navíc vás váš zaměstnavatel nebude chtít dále zaměstnávat, bude se váš pracovní poměr měnit automaticky na dobu neurčitou.

Jaký je obsah pracovní smlouvy?

Každá pracovní smlouva musí obsahovat zejména tři základní ujednání, která jsou obsažena v Zákoníku práce. Bez těchto atribut je smlouva bohužel neplatná.

Jedná se o tato ujednání:
  • Druh práce - Druh práce patří mezi nezbytně nutný údaj, který musí být v každé smlouvě a to bezpodmínečně. Druh práce je vymezení pozice, na kterou je daný zaměstnanec přijímán. Ve smlouvách se tak často objevují profese jako například učitel, účetní, mechanik, zahradník atd. Mimo jiné lze v každé pracovní smlouvě domluvit více druhů jednotlivé práce. To znamená, že mzdová účetní může být například zároveň také personalistkou a podobně. Druh každé práce může být ve smlouvě vymezen buď pouze úzce anebo ze široka. Se šíří také souvisí možnosti samotného zaměstnavatele a také přidělování jednotlivé práce zaměstnancům. Je to tedy výhodné nejen pro zaměstnavatele, nýbrž také pro zaměstnance. Je tím vyřešen problém, kdy zaměstnanec nebude vykonávat práci nad rozsah svých povinností a zmenší se pro něj také dopady nadměrného propouštění z důvodu nadbytečnosti.
Na druhou stranu ovšem přílišné vymezení druhu práce může například vyústit v úkolování daného zaměstnance, a to různými druhy prací, které neodpovídají jeho kvalifikaci a nejsou tedy adekvátní. Mnozí zaměstnanci ovšem druh práce ve své smlouvě podceňují a poté se velmi diví například po návratu z rodičovské tomu, že mu zaměstnavatel přidělil práci, která neodpovídá tomu, co vykonával před svým nástupem na rodičovskou dovolenou.

  • Místo výkonu práce - Dalším ujednáním, které musí být bezpodmínečně ukotveno v pracovní smlouvě je místo výkonu práce daného zaměstnance. Toto ujednání tak představuje další zákonnou povinnost, kterou musí zaměstnavatel splňovat. Zákoník práce sice přesně nevymezuje, s jakou přesností musí být vymezen výkon práce, avšak je v tomto případě vhodné, aby byla definována alespoň obec či město, ve kterém bude zaměstnanec zaměstnán.
V případě, kdy místo výkonu není vymezeno, může se zaměstnanec vystavit tomu, že bude přesunut na jiné místo výkonu práce. To znamená, že může odsunut například do vzdálenějších závodů či hal, které nejsou v místě jeho bydliště či tam, kde pracovat původně chtěl a podobně. Po návratu například z již zmíněné rodičovské by to jistě pro každou maminku bylo nepříjemné překvapení zjistit, že bude pracovat desítky kilometrů od svého původního zaměstnání.

Rovněž je místo sjednání výkonu práce rozhodné pro poskytování cestovních náhrad. Pokud totiž bude mít zaměstnanec ve své smlouvě uveden širší překlad místa výkonu jeho práce, bude s tímto faktem rovněž souviset sjednání cestovních náhrad. Pokud zaměstnanec ve své smlouvě bude mít sjednáno více než jen jedno místo výkonu práce, bude zapotřebí si promluvit se svým nadřízeným a dohodnout se na pravidelném pracovišti, které bude rozhodné pro poskytování cestovních náhrad. Vždy si tak pečlivě přečtěte veškerá ujednání, která se ve smlouvě nacházejí.

  • Den nástupu do zaměstnání - Pracovní poměr vždy vzniká dnem, který je sjednán právě v pracovní smlouvě a je určen jako den nástupu do zaměstnání. Pokud zaměstnanec z nějakého důvodu nemůže v tento den nastoupit do svého nového zaměstnání, je třeba o tom urychleně informovat svého zaměstnavatel. V opačném případě může zaměstnavatel odstoupit od své pracovní smlouvy.

Další ujednání v pracovní smlouvě

V pracovní smlouvě se mohou nacházet další ujednání, která blíže specifikují daný pracovní poměr. Jedním z takových ujednání je ujednání o mzdě a také o výši výdělku. Toto ujednání je buď ukotveno přímo ve smlouvě anebo ji zaměstnavatel upraví jiným vnitřním předpisem či platovým anebo mzdovým výměrem. Výše mzdy či platu tedy není nutné vždy hledat pouze v pracovní smlouvě. Každopádně musí být vždy odměna za vykonanou práci sjednána před samotným začátkem výkonu práce.

Jaká jsou práva a povinnosti zaměstnance?

V případě, kdy pracovní smlouva neobsahuje žádné informace o právech a také o povinnostech zaměstnance, je zapotřebí, aby zaměstnavatel svého zaměstnance o všech těchto právech informoval písemně, a to nejpozději do jednoho měsíce od chvíle, kdy vzniká pracovní poměr.

Dané informace musí obsahovat zejména:
  • Jméno a také příjmení zaměstnance
  • Adresu zaměstnance
  • Označení druhu a také místa výkonu povolání
  • Údaje, které budou upravovat délku dovolené
  • Způsob určení dovolené
  • Údaje o výpovědních dobách
  • Údaje o týdenní pracovní době a také o rozvržení pracovní doby
  • Údaje, které obsahují informace o mzdě a také o platu či o způsobu odměňování zaměstnance
  • Splatnost mzdy, výplatní termín, způsob vyplácení mzdy či platu
  • Údaje, které jsou spojeny s kolektivní smlouvou a upravují tak pracovní podmínky zaměstnance a také zaměstnavatele

Jak je to se zkušební dobou?

V pracovních smlouvách, které jsou jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou, se sjednává zkušební doba, která nesmí být ovšem delší než zákonné tři měsíce, které jsou bezprostředně po sobě. Tyto tři měsíce začínají plynout dnem podpisu pracovní smlouvy. Zkušební dobu ovšem může nechtěně prodloužit hned několik celodenních překážek, které mohou v pracovním procesu nastat. Jednat se může například o celodenní dovolenou, pracovní neschopnost, svatbu, pohřeb a tak dále.

Co je konkurenční doložka?

Konkurenční doložka představuje jakýsi závazek, ve kterém se zaměstnanec zavazuje svému zaměstnanci po skončení pracovního poměru zdržet jakéhokoliv výkonu výdělečné činnosti, která by byla, jakkoliv shodná s předmětem podnikání daného zaměstnavatele anebo by naopak měla takzvanou soutěžní povahu.

Dané omezení může trvat nejdéle jeden rok. Součástí této konkurenční doložky je také závazek zaměstnavatele, který se zavazuje poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, a to nejméně ve výši poloviny průměrného výdělku, a to za každý měsíc plnění tohoto závazku. Konkurenční doložka musí být rovněž sjednána písemnou formou.

Zachování mlčenlivosti

V pracovní smlouvě může být rovněž vymezen také předmět takzvaného obchodního tajemství. To se týká zejména oborů jako je gastronomie či různé technické obory. Toto obchodní tajemství se také týká důvěrných informací o zaměstnavateli a podobně. Rovněž si zaměstnanec pro sebe musí nechávat veškeré informace, které by mohli, jakkoliv poškodit zaměstnavatele či osoby, které pracují v jeho bezprostřední blízkosti.

Rovněž musí zachovávat mlčenlivost ohledně know how, které je mu například důvěrně známo a podobně. Z tohoto důvodu je nutné, aby byla v pracovní smlouvě vymezena povinnost zachování mlčenlivosti. V případě porušení mlčenlivosti, hrozí zaměstnanci značný postih.