Přerušení daňových odpisů

Dlouhodobý majetek, který slouží pro účely odepisování, je třeba na základě zákona nejprve správně vyčlenit. Až po tomto vyčlenění teprve může začít opravdové odepisování se vším všudy. Pokud by se totiž firma rozhodla odepisovat majetek, který není možné odepisovat, dopustila by se hrubé chyby, za kterou by byla po zásluze potrestána. Ovšem kromě toho, že zahájíme odepisování majetku, můžeme rovněž i odepisování tohoto majetku přerušit a to i tehdy, nemáme-li k jejich přerušení jistou ekonomickou podstatu.

Daňové odpisy nejsou závislé na odpisech účetních

Rovněž rozlišujeme dva druhy odpisů, a sice odpisy daňové a odpisy účetní. Nutno podotknout, že daňové odpisy rozhodně nejsou nikterak závislé na odpisech účetních. Majetek, který chceme samozřejmě daňově odepsat, musí být v našem účetnictví řádně zaevidován, neznamená to ale, že ho musíme odepisovat jak daňově tak i účetně a už vůbec ho nemusíme odepisovat ve stejné výši.

Vždy odepisuje vlastník majetku  

Daňové odpisy vždy uplatňuje pouze vlastník majetku. Tento musí být vlastníkem z právního pohledu. Přičemž ověření vlastnictví není možné provést z účetnictví, jelikož se v něm může objevovat i majetek, který daná účetní jednotka momentálně vůbec nevlastní. Může totiž například váznout výhrada vlastnického práva vtahujícího se k zaplacení, pokud je takováto výhrada sjednána.

Zahájení a samotné přerušení daňových odpisů

Zásada dodržení vlastnictví musí být samozřejmě bez okolků splněna, stejně tak, jako zásada, kdy musí být majetek před samotným odepisováním, uveden do takového stavu, který je způsobilý běžnému užívání. Je třeba rovněž připomenout, že zahájení daňového odepisování rozhodně není povinnou záležitostí, tudíž o něm rozhoduje pouze a jen samotná účetní jednotka. Tudíž je zcela legální toto daňové odepisování jakýmkoliv způsobem odložit na dobu neurčitou a to i bez toho aniž byste k tomuto kroku měli rozumné ekonomické opodstatnění. Tudíž ho můžete i kdykoliv přerušit bez toho aniž byste tento krok museli jakýmkoliv způsobem zdůvodňovat.

Jakou zvolit metodu odepisování?

Před samotným zahájením odepisování je na účetní jednotce rozhodnutí, jakým způsobem bude odepisovat. Účetní jednotka má i v tomto případě vesměs volné ruce, jelikož se až na výjimku, kterou tvoří časové odpisy, může rozhodnout, jaký způsob odepisování si zvolí, respektive jakou metodu bude preferovat. Použití časový odpisů je ovšem povinné a to naprosto stejně tak, jako je povinné jejich zahájení a rovněž i jejich zmíněné přerušení a to vždy k poslednímu dni účetního období. Podstatné ovšem je, že účetní jednotka si musí závazně vybrat metodu odepisování a to buď metodu zrychleného odepisování či rovnoměrného a tuto metodu nesmí po celou dobu odepisování žádným způsobem měnit. V některých případech je ovšem možné využít zákonné podmínky, kterou je takzvané pobídkové odepisování, to ovšem vyžaduje splnění jistých speciálních podmínek.

Vstupní cena majetku je podstatným instrumentem

Neméně důležitou roli v odepisování majetku hraje i jeho vstupní cena. Ta totiž determinuje celou správnost odpisů, které účetní jednotka vypočítává ve svém účetnictví. Vstupní cena se dle zákona samozřejmě odvíjí od způsobu, jakým jí účetní jednotka nabyla. Ve většině případů se ale vstupní cena odvíjí od ocenění, které je ustanoveno v účetnictví. Existují ovšem, jako vždy jisté výjimky a to například při přeměně dané společnosti či v případě, kdy dojde k samotnému vkladu majetku do podnikání. V těchto případech tak na sebe v žádném případě vstupní ceny majetku pro účetní a daňové odepisování nikterak nenavazují. Veškeré odpisy se samozřejmě uplatňují jako roční a to bez ohledu na měsíc, ve kterém účetní jednotka splnila veškeré podmínky pro uplatnění odpisů.