Přímé a nepřímé náklady

Jedním z dělení náklady je jejich přiřaditelnost k tzv. nákladovému objektu (např. konkrétní produkt, výrobek či služba). Dle přiřaditelnosti náklady dělíme na přímé (jednicové) a nepřímé (režijní). Účelem tohoto dělení je správné ocenění zásob a jiného majetku vlastní výroby.

Přímé náklady

Přímé náklady je možné bez alokačních metod jednoduše přiřadit ke konkrétnímu výrobku či službě. Přímé náklady jsou přímo spojené s výrobou.

Přímé ( jednicové) náklady se dělí na:

přímé materiálové náklady - náklady na suroviny, základní materiál, součásti používané k výrobě a dokončení výrobku.

  • přímé mzdové náklady - platy nevýrobních pracovníků pracujících v prokazatelný čas ve výrobě, platy pracovníků jakosti, tyto náklady snižuje automatizace výroby
  • ostatní přímé náklady - náklady na energie přiřaditelné k danému výrobku či službě

Nepřímé náklady

U přímých nákladů není možné určit souvislost s jedním z výrobků či službou a je nezbytné využít alokační metody. Tyto náklady je nutné rozpočítávat.


Nepřímé (režijní) náklady se dělí na:

1. výrobní režii
  • nepřímé materiálové výrobní náklady (materiálová režie) - materiál, který je potřebný, ale v minimálním množství - např. oleje a čistící prostředky
  • nepřímé mzdové výrobní náklady (mzdová režie) - platy pracovníků, které se výroby účastní nepřímo - prodejci, ostraha, administrativa
  • ostatní nepřímé výrobní náklady - nájemné, daňové odpisy, pojištění, energie
2. nevýrobní režii
  • správní režie - pronájem, odpisy, energie, pojištění, platy administrativní pracovníkům, managementu, právní poplatky, náklady na audity apod.
  • odbytová režie - prodejní režie -pronájem, odpisy a pojištění obchodních prostor, platy a náklady obchodních zástupců, náklady na tvorbu ceníků a jiných prodejních dokumentů; distribuční režie - platy pracovníků distribuce, pronájem, odpisy a pojištění prostor určených pro skladování hotových výrobků, obalový materiál, doprava ke konečnému zákazníkovi