Společník v s.r.o.

Když v roce 2014 vstoupila v platnost nová zákonná podmínka, která umožňuje založit společnost s ručením omezeným za pomoci základního kapitálu, který již nečiní původních 200.000 Kč, nýbrž pouhou 1 Kč, rozhodla se celá řada těch, kteří měli v hlavě jistý podnikatelský záměr, začít právě s touto formou podnikání. Do tohoto podnikání se rovněž vstupuje pod vlastním jménem a nikoliv pod jménem samotné fyzické osoby, což v budoucích klientech vzbuzuje jistou profesionalitu a rovněž i prestiž. Kromě jiného je velkým plusem této formy podnikání i fakt, že s.r.o. má své ohraničené ručení za jakékoliv škody a to pouze do výše základního kapitálu rovněž tak i rezervních fondů, které mohou společníci tvořit na základě svého rozhodnutí. To znamená, že společníci neručí celým svým disponujícím majetkem, nýbrž ručí pouze do výše svých nesplacených vkladů. V případě, kdy se dostanou do nepříjemné insolvence, tak majitelům hrozí znatelně nižší riziko, než je tomu u živnostníků, kteří bohužel ručí celým svým majetkem, za veškeré napáchané škody. Nejen tyto důvody, nýbrž i mnohé jiné, vedou stále větší množství lidí k tomu, aby své podnikání zahájili právě za pomoci společnosti s ručením omezeným. Po sepsání společenské smlouvy se ovšem naskýtá další otázka, a sice ta, na co všechno má společník v s.r.o. právo a co přesně spadá do jeho povinností.

Postavení společníků v s.r.o.

Společníci v s.r.o. jsou představitelé společnosti, neboli také její zakladatelé. Mohou jimi být i ti, kteří obchodní podíl v takovéto společnosti získali. Do společnosti tito lidé vložili jistý podíl svého majetku a jsou tak tím pádem majiteli dané společnosti. Zákon o obchodních korporacích a samozřejmě i společenská smlouva, která tvoří pevný pilíř celé společnosti, určuje práva a povinnosti právě oněm zmíněným společníkům. Odměnou společníků za to, že se rozhodli podstoupit podnikatelské riziko a do společnosti byli ochotni investovat jistou část svých finančních prostředků, je nárok na takzvaný podíl na zisku společnosti. Dále mohou společníci ze své pozice vykonávat i funkci jednatelů společnosti a společnost tak tímto způsobem řídit.

Povinnost splatit svůj vklad

Minimální výše vkladu, který mohou společníci do firmy vložit, činí od roku 2014 již zmíněnou 1 Kč, ovšem v zakladatelské listině či společenské smlouvě může být výše základního vkladu sjednána na mnohem vyšší částku, kterou musí společníci před samotným vznikem společnosti splatit alespoň ve výši 30% z celkového vkladu. Zbytek celého vkladu posléze mohou splácet maximálně pět následujících let od vzniku samotné společnosti. Splacení vkladu se posléze oznamuje rejstříkovému soudu, výjimku ve splácení tvoří pouze situace, kdy byl v průběhu fungování společnosti základní vklad z nějakého důvodu snížen, v tomto případě jsou společníci zproštěni povinnosti splatit svůj vklad do společnosti. Samotné ručení do výše nesplaceného vkladu společníků posléze končí zápisem u zmíněného rejstříkového soudu. Pokud společník svůj vklad nesplatí či u něj dojde k prodlení v platbě, může být ze společnosti vyloučen a to na základě rozhodnutí valné hromady.

Informace hrají důležitou roli

Každý ze společníků má samozřejmě právo i na to, aby mohl získávat informace o hospodaření celé společnosti. V tomto případě nemusí jít pouze o informace, které se projednávají na valných hromadách. Jelikož a protože společník vložil, do firmy své finanční prostředky má právo na to vědět, jak si jeho společnost vede. Jednatelé společnosti tak musí tyto informace umět vždy poskytnout. Díky vnitřním předpisům, které společnosti musí mít, jsou společníci rovněž i vázáni takzvaným obchodním tajemství, což znamená, že nesmí za žádnou cenu vynášet důvěrné informace z firmy. O tom, že by byla ohrožena nejen konkurenceschopnost samotné společnosti, nejspíše není třeba dále diskutovat. Společníci proto nesmí z firmy vynášet žádné dokumenty a ani pořizovat kopie důležitých smluv a dokumentů. Vždy je třeba se o každém kroku pobavit se společníky či jednatelem společnosti.

Od dělníka až po manažera

Společník ve svém podnikání může vykonávat takřka jakoukoliv činnost. Jednat se může jak o dělnickou profesi či o profesi čistě manažerskou. V tomto případě je naprosto jedno, zda do společnosti daný člověk vstupuje jako zaměstnanec či jako externí dodavatel. Jeho odměna musí být vždy vyplácena tak, aby odpovídala titulu dané závislé činnosti. Nutno podotknout, že pro společníka platí stejné zaměstnanecké povinnosti, jako pro každého jiného zaměstnance.