Vlastní kapitál

Vlastní kapitál (dříve označován jako vlastní jmění, anglicky - equity) je kapitál, který patří vlastníkům podniku. Právě na tuto část majetku se přenáší podnikatelské riziko a jeho podíl na celkovém majetku je ukazatel zadluženosti podniku.

V tomto článku se dozvíte, co to je vlastní kapitál, jak se člení, kde se nachází v rozvaze a jak jej účtovat. Navíc je zde vysvětlen důležitý pojem rentabilita vlastního kapitálu.

Vlastní kapitál není stabilní veličina, ale v průběhu let se jeho výše zpravidla mění. Záleží to především na hospodářském výsledku příslušných období, jelikož se do něj zahrnuje i zisk či ztráta za sledované období. V případě, kdy podnik dosahuje zisku, vlastní kapitál roste. Pokud je podnik ve ztrátě, dojde k poklesu vlastního kapitálu.

Pozor: Výše vlastního kapitálu nutně nevypovídá o tom, kolik peněz firma má!

Vlastní kapitál v rozvaze

V rozvaze společně s cizími zdroji utváří stranu pasiv (viz tabulka níže), tedy zdrojů krytí majetku. Zatímco cizí zdroje jsou převážně půjčky a jiné dluhy, vlastní kapitál jsou prostředky, které do investování vložili vlastníci a společníci podniku.

Rozvaha ke dni: DD. MM. RRRR

Aktiva	Pasiva
Pohledávky za upsaný základní kapitál	Vlastní kapitál
Dlouhodobý majetek	Členění viz níže
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžný majetek	Cizí kapitál
Zásoby	Rezervy
Pohledávky	Dlouhodobé závazky
Krátkodobý finanční majetek	Krátkodobé závazky

Ostatní aktiva	Ostatní cizí pasiva
Aktiva celkem	Pasiva celkem

Zapojovat i cizí zdroje, nebo raději ne?

V praxi je v rámci finanční struktury podniku důležité posuzovat a analyzovat především poměr mezi vlastním kapitálem a cizím kapitálem. Takový ukazatel se nazývá zadluženost. Dostatečný objem vlastního kapitálu nejen v investorech a vlastnících budí dojem spolehlivosti, síly a vlastníkům ulehčuje řízení takového podniku. Nedostatek vlastního kapitálu se naopak projevuje ohroženou stabilitou podniku, slabým úrokovým krytím a snižujícím se výsledkem hospodaření po zaplacení daní i úroků.

Pro podnik je zpravidla výhodné zapojovat cizí kapitál až do určité výše, neboť tím zvyšuje množství dostupných prostředků, zvětšuje svoji velikost a zlepšuje tím své možnosti růstu. Cizí kapitál se v některých situacích i díky daňové optimalizace jeví jako levnější než vlastní zdroje (firma si úroky může odečíst od základu daně a tím se sníží odvedená daň).

Vysoká zadluženost je spojena především s těmito riziky:

Nižší úvěruschopnost – bude problematičtější získat další půjčku
Úroky placené za cizí kapitál snižují ziskovost firmy a tím i dividenda akcionářů
Riziko, že firma přijde o majetek, který zastavila pro získání úvěru

Financování s využitím cizích zdrojů je pro firmu levnější, jelikož:

Z cizích zdrojů se platí úrok, který bývá zpravidla nižší než dividenda (akcionáři navíc mají právo na podíl na likvidačním zůstatku, mohou se podílet na řízení firmy atd.)
Daňový štít – snížení daňového základu
Proces získávání cizího kapitálu je spojen s nižšími transakčními náklady
Finanční páka – působí pozitivně, pokud zisky generované z cizího kapitálu převyšují jeho náklady (úroky), tím se zvyšuje i výnosnost vlastního kapitálu

Členění vlastního kapitálu

Jejich členění v rozvaze je striktní, ale kromě tohoto členění se nabízí i jiný pohled – z hlediska původu.

Dle původu lze vlastní kapitál členit na:

1. Interní

Vlastní, interní zdroje podnik získá tak, že dosáhne zisku. Logicky z toho vyplývá, že jakmile podnik dosáhne ztráty, jeho interní zdroje se sníží o výši ztráty.

2. Externí

To mohou být například vklady společníků, dary atd.

Členění vlastního kapitálu dle rozvahy:

1. Základní kapitál

Současná právní úprava základního kapitálu se nachází v § 30 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Základní kapitál je souhrn všech vkladů do podniku. Jeho výši lze v průběhu působení firmy měnit (zvýšit i snížit). Jeho změny je potřeba nechat zapsat do obchodního rejstříku a musí být podloženy řádným rozhodnutím valné hromady. Usnesení valné hromady o snížení či zvýšení základního kapitálu by mělo obsahovat:

Částku, o kterou se kapitál změní
Údaje o tom, jakým způsobem se změní výše vkladů společníků nebo jejich počet
Lhůta pro odevzdání kmenového listu
V případě snížení ZK - jakým způsobem bude naloženo s touto částkou

Pokud vás zajímá základní kapitál podrobněji, podívejte se na náš článek věnovaný speciálně tématu základnímu kapitálu.

2. Emisní ážio a kapitálové fondy

Kapitálové fondy představují vklady zřizovatelů či zakladatelů a dárců do podniku mimo základní kapitál a mimo vklady ze zisku. Mohou to být peněžité i nepeněžité vklady. Jde o zdroje, které firma získala jinak než svou ekonomickou aktivitou, např. bezúplatně nabitý majetek, nalezený a neodepisovaný majetek, změny a přecenění některých cenných papírů či derivátů aj.

3. Výsledek hospodaření minulých let

Může se dále členit na nerozdělený zisk minulých let, nerozdělenou ztrátu minulých let a jiný výsledek hospodaření minulých let. Příkladem může být situace, kdy firma dosáhla v předcházejícím období zisku, ale zatím jej nerozdělila. Ten se z položky výsledek hospodaření běžného účetního období převede sem.

4. Výsledek hospodaření běžného účetního období

Zde se účtuje ztráta nebo zisk současného (běžného) účetního období. To, co se zde uvede, se musí rovnat položce výsledku hospodaření za účetní období, která je uvedena (a vypočtena) ve výkazu zisku a ztrát. Výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka obsahuje uspořádané výnosy, náklady a výsledek hospodaření za bezprostředně uplynulé účetní období.

5. Fondy ze zisku

Účelem těchto fondů je krýt budoucí výdaje z vlastních zdrojů. Podstata jejich utváření je v tom, že se část disponibilního zisku (zisk po zdanění a zaplacení úroků) nevydá na podíly na zisku mezi společníky, ale namísto toho je převedena sem na krytí jiných potřeb.

Fondy ze zisku se dělí na zákonné (tedy ty, jejichž vytvoření ukládá zákon a je tak povinné) a na dobrovolné. Dobrovolné fondy ze zisku mohou být vytvářeny na základě stanov nebo společenské smlouvy a jedná se např. o nedělitelný fond či ostatní fondy. Povinně musí vytvářet rezervní fond ze zisku akciová společnost a společnost s ručením omezeným.

Rezervní fond musí společnosti povinně rozšiřovat při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků a při zakládání společnosti. Rozsah použití rezervního fondu striktně omezuje zákon a to pouze na krytí ztrát společnosti.

Neplést - rezervy jsou považovány za cizí zdroj a rezervní fond za vlastní (viz rozvaha)!

Rentabilita vlastního kapitálu

Rentabilita vlastního kapitálu, anglicky return of equity (ROE), je jeden z ukazatelů ziskovosti, který má zásadní význam hlavně pro vlastníky. Pomáhá posoudit, jak efektivně organizace hospodaří s prostředky, které do ní akcionáři, společníci či vlastníci vložili a tedy jak velký zisk nimi generují.

Výpočet je velmi jednoduchý, stačí zisk podělit vlastním kapitálem. Obě tyto cifry lze najít v rozvaze. Do čitatele se nejčastěji používá EAT (earnings after taxis) tedy zisk po zdanění. Je to z toho důvodu, že to je zisk, který vám skutečně zůstane (jakožto vlastníkovi).

Výhodou tohoto ukazatele je, že je jednoduchý na výpočet, lze jej zjistit rychle i pro cizí firmy a snadno si můžete porovnávat vývoj v čase i vzhledem ke konkurenci.

Jeho nevýhody jsou takové, že nezohledňuje úvěry (ty generují zisk, avšak zadluženost není zahrnuta ve výpočtu tohoto ukazatele), abyste získali serióznější pohled, bude potřeba analyzovat dále (např. spočítat si i zadluženost), a že se jen obtížně počítá v průběhu účetního období (chybí vám data).

Účtování vlastního kapitálu u běžných obchodních korporací

Nejčastější vypořádání výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení jsou:

Převedení zisku na nerozdělený zisk minulých let - 431/428
Převedení ztráty na neuhrazenou ztrátu minulých let - 429/431
Vyrovnání ztráty nerozděleným ziskem z minulých let - 428/431
Započtení zisku neuhrazenou ztrátou minulých let - 431/429
Rozdělení zisku mezi vlastníky společnosti - 431/364
Převedení zisku do rezervního fondu - 431/421