Záloha na daň z příjmů

Povinnost platit zálohu na daň z příjmů se zdaleka netýká každého. Daňový poplatník tuto povinnost zjistí po vyplnění a podání daňové přiznání. Na následujících řádcích se dozvíte, kdo je povinen zálohu na daň z příjmů platit, kdo nikoliv, jak se počítá její výše a kdy se platí.


Nejprve se podíváme na ty, kteří zálohu na daň z příjmů platit nemusí. Této nepříjemné povinnosti jsou zbaveny obce a kraje, poplatník s daní stanovenou paušální částkou a poplatník jeho poslední daňová povinnost nebyla vyšší než 30 000 korun. Ti ostatní jsou povinni (nikoliv dobrovolně) platit pravidelné zálohy na daň z příjmů v průběhu roku. Dopady neplacení záloh na daň jsou podobné jako povinnost uhradit daň z příjmů.

Přesně se v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů píše (§ 38a, odst. 2):
Zálohy neplatí
a) poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30000 Kč,
b) obec nebo kraj,
c) zůstavitel ode dne jeho smrti,
d) poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou.

Fyzické osoby - z jakých příjmů platí zálohy?

Fyzické osoby platí zálohy na daň z příjmů, respektive je platí jejich zaměstnavatel, z příjmů ze zaměstnání (tzn. závislá činnost) a funkčních požitků (tj. odměna za výkon funkce). Zaměstnavatele zálohu odečítá pravidelně každý měsíc ze zaměstnancovi hrubé mzdy.

Sami si zálohy na daň z příjmů platí fyzické osoby, které podnikají nebo jsou samostatně výdělečně činné. Sem patří i příjmy z kapitálového majetku (cenné papíry, obchodní podíly apod.) a příjmy z pronájmu.

Zálohy na daň z příjmů se neplatí z ostatních a příležitostných příjmů, které popisuje zákon o daních z příjmů. Výjimku z povinnosti platit zálohy dále představují fyzické osoby, jejichž základ daně z příjmů je větší než 50 % celkového základu daně.

Právnické osoby - z jakých příjmu platí zálohy?

Právnické osoby jsou povinné platit zálohy na daň z příjmů z veškeré činnosti včetně nakládání s majetkem ovlivňujícím základ daně. Jediné, co se do daňové povinnosti nezahrnuje, jsou stanovené příjmy ze zahraničí.

Výše záloh na daně a její výpočet

Výše záloh se počítá podle jednoduchých pravidel. V případě daňové povinnosti do 30 000 korun činí záloha na daň 0 korun. Zálohu na daň 2krát do roka ve výši 40 % z poslední daňové povinnosti platí v případě dańové povinnosti od 30 000 do 150 000 korun. V případě daňové povinnosti nad 150 000 korun činí daň 25 % z poslední daňové povinnosti a platí se 4x ročně.

Zákon rovněž stanovuje přesné termíny, ve kterých je poplatník povinen zálohu na daň z příjmu uhradit.
  • Daňová povinnost 30 000 až 150 000 korun - termíny jsou 15. června a 15. prosince
  • Daňová povinnost nad 150 000 korun - termíny jsou 15. března, 15. června, 15, zaří a 15. prosince

Termíny jsou sice povinné, úrok z prodlení se však počítá od 5. pracovního dne po termínu. Poplatník tedy může počítat s určitou tolerancí.

Jaký je rozdíl mezi zdaňovacím obdobím a zálohovým obdobím

Zdaňovací a zálohové období není totéž. Zdaňovací období se dokonce liší pro fyzické a právnické osoby. Pro fyzické osoby představuje zdaňovací období běžný hospodářský rok. U právnických osob může zdaňovacím obdobím být čtyři různé podoby:


  • hospodářský rok
  • kalendářní rok
  • období od rozhodného dne fúze, převodu majetku na společníka či rozdělení obchodní společnosti
  • účetní období, které je delší než dvanáct nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců

Změna a zrušení záloh

Daňový poplatník má právo požádat o snížení záloh na daň z příjmu nebo o její úplně zrušení. Učinit tak musí prostřednictvím vyplněné žádosti zaslané na příslušný finanční úřad. Využít lze běžnou poštu, e-mail či datovou schránku.

Žádost je nutné podat před datem splatnosti zálohy, kterou si přeje poplatník snížit či zrušit. Podání je zdarma, nesouvisí s ním úhrada žádného poplatku. O tom, zda žádosti vyhoví či nikoliv, rozhoduje správce daně. Poplatník se může proti rozhodnutí odvolat.

Písemná žádost musí obsahovat vysvětlení a popis důvodů, proč poplatník žádá o snížení nebo dokonce zrušení zálohy na daň z příjmu. Pro zvýšení šance na přijetí žádosti je vhodné doložit dokumenty podporující žádost (např. výsledovka, výpis z daňové evidence o vývoji příjmů).

Výpočet záloh - praktické příklady

  1. Nulová záloha na daň z příjmů - Petr je drobný živnostník a za rok 2018 zaplatit daň ve výši 15 000 korun. Daň uhradil jednorázově. V roce 2019 se jej netýká placení záloh, protože jeho poslední daňová povinnost nepřesáhla hranici 30 000 korun.
  2. Zálohy na daň z příjmů 2krát ročně - Jiří podniká a daň za rok 2018 mu vyšla na 80 000 korun. Spadl tak do první kategorie, která je povinná zálohu na daň platit 2krát ročně a to ve výši 40 % poslední daňové povinnosti. Konkrétně on je povinen zaplatit do 15. června 2019 první zálohu ve výši 32 000 korun a druhou ve stejné výši do 15. prosince 2019.
  3. Zálohy na daň z příjmů 4krát ročně - Jana má firmu, která vykazuje slušný výdělek. Za rok 2018 zaplatila na dani z příjmů 200 000 korun. Dle zákona musí zaplatit v průběhu roku 4 zálohy a to ve výši 50 000 korun.
  4. Záloha na daň u zaměstnanců - Veronika v minulém roce pracovala pro dva zaměstnavatele současně, to znamená, že zálohy daň z příjmů platila 2krát. Dle zákona je povinna podat daňové přiznání, protože nejméně za jeden měsíc byla uhrazena záloha dvakrát.