Insolvence a insolvenční řízení

Přidal penizevsudekolemnas, dne 17. 03. 2019, 0x

Insolvence je soudní nástroj určený pro silně zadlužené osoby. Primárním cílem insolvence je oddlužení dlužníka a co nejvyššího uspokojení dlužníkových věřitelů. Insolvence se využívá ve finančně vypjatých situacích, kdy si dlužník není schopen adekvátně poradit a vymanit se z dlouhotrvajícího zadlužení.

V lednu 2019 schválila Poslanecká sněmovna novelu insolvenčního zákona, která začne platit od 1. června 2019. Podmínky pro schválení insolvence budou mírnější. To však neznamená, že k insolvenci jako řešení své finanční situace bude moci přikročit kdokoliv. Na oddlužení nedosáhne každý.

Insolvence - legislativa

Nový zákon o insolvenci č. 31/2019 Sb. začne platit 1. června 2019 a nahradí tak dosavadní zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

V praxi se běžně užívá jednoduché označení insolvenční zákon a hned na začátku se uvádí, že insolvenční zákon upravuje: "a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, a b) oddlužení dlužníka."

Co znamená insolvence

Insolvence je určená pro nejrůznější situace, které mohou potkat každého občana po finanční stránce. Jedná se o nadměrné zadlužení, které není občan schopen splácet a insolvenční zákon mu nabízí způsob, jak neúměrné zadlužení vyřešit. Odborně se hovoří o řešení úpadku a hrozícího úpadku fyzických a právnických osob, podnikatelů i nepodnikatelů v průběhu probíhajícího soudního řízení.

Samotné slovo insolvence pochází z latiny a znamená “neschopnost dostát peněžním závazkům”. Je to tedy o běžný úkaz, se kterým se lidstvo potýká po celá staletí a zabývá se řešením situace, kdy dlužník není schopen splácet svůj dluhy či dluhy a věřiteli se tak nevrací jeho peníze. Stát tedy nabízí způsob, jak patovou situaci vyřešit, aby došlo k uspokojení věřitele i udržení životní úrovně dlužníka.

V rámci insolvenčního řízení zákon nabízí čtyři různé způsoby úpadku či hrozícího úpadku:

konkurz (rozhodnutí o prohlášení konkursu)
reorganizace (rozhodnutí o povolení reorganizace)
oddlužení (rozhodnutí o povolení oddlužení)
zvláštní způsoby určené insolvenčním zákonem pro určité subjekty či druhy případů

Insolvenční řízení je určené pro fyzické i právní osoby, výjimkou vyjmutou z insolvenčního zákona jsou:

stát
územní samosprávný celek
Českou národní banku
Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky
Garanční systém finančního trhu a jím spravované fondy
Garanční fond obchodníků s cennými papíry
veřejnou vysokou školu
právnickou osobu, za níž stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil
finanční instituci, nevztahuje na obchodníka s cennými papíry
zdravotní pojišťovnu zřízenou podle zvláštního právního předpisu
politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu

Insolvence - kdo je dlužník a kdy se nachází v úpadku

Insolvence je určená pro dlužníky, kteří se nachází v úpadku nebo jim úpadek hrozí. Aby mohl dlužník požádat o schválení insolvence, musí splňovat definici v zákoně. Přesnou definici dlužníka najdeme v insolvenčním zákoně v paragrafu 3, kde se píše:

(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má

a) více věřitelů a

b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a

c) tyto závazky není schopen plnit

(dále jen „platební neschopnost").

(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo

d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

(3) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

(4) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Insolvence - důležité pojmy

Oddlužení je proces pro běžného člověka nesrozumitelný. S vyřízením insolvence vám sice pomohou odborníci, vyplatí se ale znát zásadní pojmy, které se týkají insolvence potažmo oddlužení. Zorientovat se alespoň minimálně v dané problematice by mělo být pro každého dlužníka samozřejmostí.

Insolvenční zákon - zákon, který detailně popisuje podmínky, průběh a ukončení insolvence
Insolvenční návrh - právní dokument a návrh na povolení oddlužení, který dlužník předloží patřičnému insolvenčnímu soudu
Insolvenční řízení - soudní řízení, jehož předmětem je úpadek dlužníka nebo řešení hrozícího úpadku
Insolvenční rejstřík fyzických osob (ISIR) - veřejně přístupný rejstřík obsahující seznam všech osob, které se nachází v insolvenci, nahlížet do něj může kdokoliv
Podmínky insolvence - seznam všech podmínek, které musí dlužník splnit, aby mu soud povolit oddlužení
Insolvenční správce - bezúhonná osoba s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním oboru splňující zákonné podmínky pro výkon této funkce, nachází se na seznamu insolvenčních správců vedený Ministerstvem spravedlnosti a do funkce je stanovuje insolvenční soud, funkci smí odmítnout pouze z vážných důvodů, které mu brání ve výkonu povolání
Insolvenční soud - kromě toho, že insolvenční soud povoluje oddlužení, zároveň dohlíží na všechny zúčastněné osoby, mezi které patří dlužník, insolvenční správce, věřitelé, státní zastupitelství, likvidátor dlužníka další
Majetková podstata - majetek dlužníka, který je určený k uspokojení dlužníkových věřitelů
Osoba s dispozičními oprávněními - osoba oprávněná k nakládání s majetkovou podstatou
Zajištěný věřitel - věřitel, jehož pohledávka je zajištěná majetkem, který je součástí majetkové podstaty (např. zástavním či zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, postoupením pohledávky k zajištění apod.)
Přihláška pohledávky - dokument, jehož prostřednictvím se věřitel přihlásí o uspokojení svých práv v rámci insolvenčního řízení
Společný zájem věřitelů - zájem nadřazený zájmům jednotlivých věřitelů, cílem zvoleného způsobu řešení úpadku je pro všechny stejně spravedlivé uspokojení práv
Finanční instituce - může se banku, spořitelní či úvěrové družstvo, obchodníka s cennými papíry, pojišťovnu, zajišťovnu a další osoby stanovené zákonem

Insolvence - dvě varianty oddlužení

Nový insolvenční zákon nabízí dvě varianty oddlužení:

Rychlejší na 3 roky - dlužník během této doby splatí 60 % všech svých dluhů
Pomalejší na 5 let - dlužník by měl uhradit nejméně 30 % všech svých dluhů

O délce insolvence rozhoduje soud na základě celkové výše dluhů, kterou bude dlužník povinen uhradit. V případě pětileté varianty bude dlužník povinen splatit nejméně 30 % nezajištěných dluhů. U tříleté varianty je nutné splatit nejméně 60 % dluhů. U pětileté varianty nebude nutné prokázat dostatečné příjmy, u tříleté ano.

Zákon stanovuje minimální měsíční platbu. Uhradit však musí alespoň 1 100 korun, což je v podstatě úhrada nákladů na insolvenčního správce. Alespoň stejnou částku by měl dlužník posílat na uhrazení pohledávek věřitelů.

Insolvenční návrh a jeho náležitosti

Insolvenční řízení musí zahájit soud. Dlužník, který žádá o povolení, musí vypracovat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Návrh musí splňovat všechny zákonem stanovené náležitosti, musí obsahovat všechny požadované přílohy a musí být srozumitelný. Insolvenční návrh nepřipravuje dlužník, ale zákonem stanovený odborník.

Insolvenční řízení je zahájeno dnem, kdy se je insolvenční návrh je doručený příslušnému soudu. Návrh musí mít listinnou podobu a musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která návrh podává. Insolvenční návrh může podat dlužník či jeho věřitel. V případě hrozícího úpadku smí návrh podat pouze dlužník.

Insolvenční návrh dle zákona:

(1) Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

(2) V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Dle zákona musí insolvenční návrh obsahovat následující přílohy:

seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (tj. seznam majetku)
seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (tj. seznam závazků)
seznam svých zaměstnanců, má-li nějaké
listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek

Seznam majetku

§ 104 (2) V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Seznam závazků

§ 104 (3) V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Po podání návrhu musí soud do dvou hodin od doručení insolvenčního návrhu oznámit zahájení insolvenčního řízení a zveřejní jej v insolvenčním rejstříku. Oznámení o zahájení insolvenčního řízení musí obsahovat:

označení insolvenčního soudu, který ji vydal
označení insolvenčního navrhovatele
označení dlužníka
údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku
jméno a příjmení osoby, která ji vydala
den vydání

O zahájení insolvenčního řízení jsou obratem informovány všechny důležité úřady jako finanční úřad, celní úřad, úřad práce České republiky, příslušný orgán sociálního zabezpečení, obecný soud dlužníka, soud, správce daně, soudního exekutora a Českou národní banku, “je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání” (§ 102, ods. 1).

Insolvenční návrh může být odmítnut, protože:

neobsahuje všechny náležitosti
je nesrozumitelný nebo neurčitý
neobsahuje požadované přílohy
je zjevně bezdůvodný

V případě zamítnutí z důvodů zjevné bezdůvodnosti hrozí navrhovateli finanční pokuta ve výši až 500 000 korun. Za zjevně bezdůvodný může být vyhodnocen insolvenční návrh v případech, které popisuje insolvenční zákon v § 128 a, odst. 2:

a) insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží,

b) jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu,

c) jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka, nebo

d) záloha na náklady insolvenčního řízení splatná s podáním insolvenčního návrhu nebyla věřitelem, který insolvenční návrh podal, řádně a včas zaplacena.

Insolvenční řízení - průběh

Na základě doručení insolvenčního návrhu soudu zveřejní vyhlášku v insolvenčním rejstříku, čímž zahájí insolvenční řízení. Vyhláška musí být podána nejpozději do 2 hodin od doručení návrhu, pokud nebyl uznán za zjevně bezdůvodný. Od tohoto okamžiku je možné v insolvenčním rejstříku sledovat průběh celého řízení od podání, přes zprávy insolvenčního zprávy až po ukončení. Do rejstříku může nahlížet kdokoliv, je to veřejný registr.

Vyhlášením insolvenčního řízení dochází k zastavení (přerušení) všech exekučních řízení s výjimkou:

pohledávek za majetkovou podstatu - hotové výdaje, odměna insolvenčního správce, poplatky, daně, pojistné na sociální zabezpečení a další
pohledávek postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatu - pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, výživné na děti určené zákonem apod.

To znamená, že věřitelé mohou svá právo nárokovat pouze v rámci insolvenčního řízení a to prostřednictvím přihlášky. Dlužník nesmí úmyslně zmenšovat svůj majetek, či provádět zásadní změny v jeho skladbě a využití.

Rozhodnutí o úpadku

Dalším krokem v insolvenčním řízení je rozhodnutí o tom, zda se dlužník nachází v úpadku nebo mu úpadek hrozí. Pokud soud rozhodne, že ano, vydá rozhodnutí o úpadku. Tento dokument musí obsahovat následující výroky:

zjištění úpadku dlužníku
ustanovení insolvenčního správce
datum, kdy účinky rozhodnutí nastanou
výzvu věřitelům, aby nahlásili zajišťovací práva k dlužníkovu majetku
výzvu věřitelům k podání přihlášek v odpovídající lhůtě

Věřitelé mohou podat přihlášku do 30 dní, pokud je s rozhodnutím o úpadku spojené rozhodnutí o povolení oddlužení. Lhůta je prodloužená na 2 měsíce, nesouvisí-li s rozhodnutím o úpadku oddlužení.

v případě spojení s oddlužením je součástí rozhodnutí výzva věřitelům, aby projevili zájem o funkci ve věřitelském orgánu a výrok povinnosti dlužníka platit zálohy na odměnu a výdaje insolvenčního správce
není-li s rozhodnutím spojené oddlužení, obsahuje místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání

Dlužník se může proti rozhodnutí o úpadku odvolat pouze v případě, že insolvenční návrh podal některý z jeho věřitelů. Podal-li návrh sám, odvolání již není možné.

Stanovení způsobu řešení úpadku

Po vydání rozhodnutí o úpadku insolvenční soud provede soupis majetkové podstaty a vypracuje seznam veškerého dlužníkova movitého i nemovitého majetku. Dlužník je povinen spolupracovat a pracovníkům soudu musí umožnit vstup všude, kde má nějaký majetek. Soud si může vyžádat povolení.

Následuje přezkoumání podaných přihlášek věřitelů. Soud hodnotí právní nárok pohledávek i odpovídající výši. Rozhoduje také o tom, kdo má přednostní nárok. Může také popřít pohledávku, která je podle soud nesprávná.

Následuje stanovení způsobu řešení úpadku a to podle zákona:

§ 148

(1) Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

(2) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

(3) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Insolvence - o výsledku rozhodne soud

Pokud v průběhu pěti let dlužník neuhradí 30 % a splatí méně nebo dokonce nic, neznamená to, že oddlužení bylo neúspěšné. V závěru insolvenčního řízení totiž soud posoudí všechny okolnosti a zváží, na kolik se dlužník snažil splatit své závazky, a jaké okolnosti mu případně řádné splácení ztížily nebo neumožnily.

Soud může rozhodnout, že se dlužník opravdu snažil, a schválí oddlužení i přesto, že neuhradil ani oněch 30 %. Na druhou stranu může dlužník žít pět let s minimem prostředků, úporně se snažit splatit co největší částku a soud mu nakonec definitivní oddlužení neschválí. Dlužník se tak opět ocitne v exekuci.