Jak se učit efektivněji - 9 rad, které využije každý

Přidal kulicka, dne 20. 07. 2018, 0x

Neumíte se něco rychle naučit? Trápíte se s učením, zabere vám to hromadu sil a času? Máte z učení divné pocity, chybí vám sebevědomí? Nedokážete se k tomu přinutit? Tak je nejvyšší čas s tím něco udělat!

Učení je schopnost, kterou se můžete naučit.

Naučte se efektivněji učit! Bude vás to víc bavit, ušetříte si tím čas i námahu a hlavně se toho naučíte víc!

9 tipů, jak se učit co nejefektivněji

Tyto tipy vám pomůžou se učit rychleji, efektivněji a mj. vás pak učení může více bavit.

1. Nerozptylujte se

Nemůžete čekat, že se něco rychle a pořádně naučíte, pokud vás neustále něco vyrušuje. Dopřejte si takové prostředí, ve kterém máte dostatečný klid, aby vás nic nerozptylovalo a mohli jste se v poklidně učit. Jen soustředěná mysl vám umožní učit se na maximum.

K tomu, aby se mozek dostal do módu, kdy je schopný se efektivně učit, potřebuje alespoň 10 minut nepřerušovaného učení. Klasický nešvar, který se může stát významnou překážkou v učení, je mobil či facebook. Dopřejte si na chvíli offline status, vaši přátelé to bez vás vydrží.

Paradoxně pohodlí (měkká postel a peřina), teplo a vydýchaný vzduch vás budou lámat ke spaní. Nemusíte zrovna sedět na hřebíkách v průvanu, ale v teple pod peřinou na měkké posteli se vám bude učit skutečně špatně.

Dalších 5 tipů, jak se lépe soustředit na učení:

Ukliďte si – v nepořádku se na nic nesoustředíte
Dělejte si přestávky
Motivujte se nějakou zajímavou odměnou
Podklady si připravte předem – pak už nikam neodbíhejte (viz soustředění se)
Nepřehánějte to s délkou učení se

2. Rychlé čtení

Pomalá četba není nic dobrého, pokud se chcete něco rychle naučit. Kromě toho, že čtením každého řádku strávíte mnohem více času, ani mozek takové čtení nebaví, a proto se plně nesoustředí. Máte pocit, že čtete pomalu a nedá se s tím nic dělat? Omyl! Zkuste tyhle 4 tipy, jak zvýšit rychlost čtení:

Používejte ukazovátko, aby oči nebloudily
Nevracejte se v textu – pokud máte pocit, že jste něco zapomněli
Fixace – naučte se číst více slov na jedno mihnutí oka
Technika jízdy po dálnici – tak jako řidič, který najednou ze 130 km/h zpomalí na 50 km/h má pocit, že stojí, i vy, pokud budete pár minut jezdit očima po řádcích velmi rychle (klidně i rychleji než stíháte číst), jakmile zpomalíte, rázem zjistíte, že zvládáte číst mnohem rychleji.

Pokud chcete výrazně zapracovat na rychlosti svého čtení, pohledejte na internetu a určitě brzo narazíte na nějakou publikaci, která se týká zvyšování rychlosti čtení.

3. Pusťte si správnou hudbu k učení

Rádi si k učení pouštíte hudbu? Myslíte si, že vám pomáhá se lépe učit? Není tomu nutně tak. Jak je napsáno v bodě 1, mozek se potřebuje alespoň 10 minut soustředit. Pokud si pouštíte hudbu, určitě se vám stává, že se občas zapřemýšlíte nad textem, kývete nohou či hlavou do rytmu, pobroukáváte si, zapřemýšlíte nad zajímavým rytmem atd. To rozhodně není dobře. Možná vás tak učení víc baví, ale mozek se v daný moment potřebuje soustředit na jiné věci než hudbu.

Takže není žádná hudba, která by byla dobrá k učení? Ani to není pravda. Je speciální druh hudby jménem alfa waves music či studying music. Ta je přímo určená ke správné aktivaci mozku. Rovněž neuškodí hudba bez textu, která není příliš hlasitá nebo agresivní.

Efektivní je také vytvořit si vlastní hudební seznam a ten si opakovaně pouštět k učení. Mozek si tak navykne na učení při této hudbě a bude se ještě lépe dostávat do režimu učení, jakmile uslyší tuhle hudbu.

4. Učte se aktivně

Naprostá většina studentů se snaží jen připravit si učení a pak číst a číst a číst… Jen minimum takto získaných informací se uloží do dlouhodobé paměti, pochopení tématu je skoro žádné a rozhodně vás to nebude bavit.

Většina lidí má ráda aktivitu a činnost ve všem co dělá, takže buďte aktivní i ve svém učení! Začněte přemýšlet nad tím, co se učíte. Pište si poznámky, kreslete myšlenkové mapy, zkoušejte vyvolat informace z paměti, využívejte představivost, přesuňte poznatky do praxe atd. Takové učení bude mnohem hravější a zábavnější a tím i efektivnější.

Zásadní výhoda aktivně naučených informací se skrývá až v momentě, kdy si je vybavíte a musíte je využít v praxi. Budete schopni mnohem efektivněji informace využívat.

5. Vyhněte se špatným rutinním návykům

To, že vás učení nebaví je velmi špatný návyk a významná překážka. Mozek mnohem hůře přijímá a uchovává informace, o kterých si myslíte, že se vám nehodí a nebaví vás.

Pokud se učíte a už před začátkem svého učení usedáte za stůl s tím, že to bude děsná otrava a nic se nenaučíte, jste předurčeni k tomu se nic nenaučit.

Změnit nějaký rutinní zlozvyk je těžké, přesto to zkoušejte. Nakopněte se a nikdy si neopakujte výše uvedené negativy o učení. Možná budete sami překvapení, ale když se otevřete novým věcem, začnete se učit rychleji, zjistíte, že vás to i baví, a strávíte nad tím mnohem méně času. Změňte rutinu, zkuste se učit jinak, neučte se příliš mnoho hodin v kuse, jděte na nové místo apod.

Jak si oblíbit to, co se učíte?

Zaměřte se na pozitiva, ptejte se sami sebe:

Co je na tom zajímavé?
Co by se na tom líbilo ostatním?
Souvisí to s něčím, co mě zajímá?
Kde to dále využiju?

6. Využijte hlavně dlouhodobou paměť

V krátkodobé paměti zvládneme uchovat jen cca 5-7 informací. Klíčem k úspěchu je pak očividně dlouhodobá paměť. Jak ji zapojit? V zásadě vším, co je uvedeno v tomto článku. Ještě jednou výčet 6 nejpodstatnějších rad:

Aktivní učení, ne jen pročítat
Opakujte si, co jste se naučili (i vícekrát – např. 30 minut po, pak 2 hodiny po a naposledy příští den), opakování nemusí trvat dlouho, tady už si to stačí jen pročíst
žívejte si učení – musí vás bavit
Přesvědčte se, že je to pro vás důležité, že vám záleží na tom, co se naučíte
Buďte kreativní – barvičky, myšlenkové mapy, poznámky, taháky atd.
Najděte si klid na učení

7. Správná strava

Existují dobrá a špatná jídla k učení. Snažte se jíst zdravě, nepřecpávejte se, vyhněte se příliš těžkým a mastným jídlům – nyní krev potřebujete v hlavě a ne žaludku.

Pokud nevíte, co si nejlépe dopřát při učení, jsou to například tyto 4 potraviny:

• Železo

• Oříšky

• Ryby

• Ovoce

Samozřejmě ne přímo železo, ale potraviny jej obsahující. Je to například špenát a luštěniny. Ryby obsahují látky podporující funkce mozku. Pokud váháte mezi smaženým vepřovým řízkem a rybou, rozhodně vyberte rybu. Oříšky zlepšují kreativitu a podporují tvorbu mozkových buněk. Je to skvělé zobání ke studiu, tak se nebojte si je dopřát. Ovoce vám kromě užitečných vitamínu doplní i rychlé cukry. Na rozdíl od umělých cukrů, ty z ovoce vás neunaví. Můžete tak doplnit energii při učení a ještě si pochutnáte.

8. Nakreslete si myšlenkovou mapu

Myšlenková mapa je skvělý vizuální nástroj pro uspořádání myšlenek. Díky ní látku pochopíte více do hloubky a lépe si ji pro další přemýšlení uspořádáte. Mimo jiné je to skvělý nástroj kreativního myšlení, kdy se snažíte přijít na něco úplně nového, dosud neznámé řešení.

Nevýhoda myšlenkových map je, že je skutečně nemůžete kreslit, dokud látce nerozumíte, a proto bude nutné nejprve si látku nastudovat.

Jak nakreslit myšlenkovou mapu?

Vezměte si papír A4 na šířku a několik barevných fixů či tužek. Doprostřed papíru si nadepište nebo ještě lépe nakreslete téma nebo řešený problém. Nyní z prostředku vedete křivky, které postupně větvíte obdobně jako rodokmen. Důležité je zde logické uspořádání větvení. Držte se pravidla, že na jednu větev připadá jen jedno slovo.

Buďte hraví! Záměrně používejte nepravidelné tvary, křivky, bubliny, kudrlinky, dokreslujte ke všemu obrázky, střídejte barvy atd. Možná vám to přijde jako ztráta času, ale až budete chvíli kreslit, zjistíte, že vás to skutečně nakopne, začne vás napadat spousta dalších nápadů a učení se stane zábavnější.

9. Pochopte, co se učíte

Dokud nerozumíte, čemu se učíte, nemůžete používat dlouhodobou paměť, a proto si toho moc nezapamatujete. Pro mozek je nepochopená věc jen informace, která s ničím nesouvisí. Všechno co chápeme, se nám učí mnohem lépe.

Jakmile něco pochopíte, mozek může využívat asociace. Taková informace se snadněji ukládá a lépe vybavuje. Mozek takto informaci jen zapojí do sítě již naučených vědomostí, což je rychlejší než vytváření nového „šuplíku“.

Ověřte si, zda látce rozumíte s pomocí těchto otázek: