Jak vyplnit dodatečné daňové přiznání?

Přidal hana, dne 24. 09. 2018, 0x

Udělat chybu může naprosto každý a nejinak tomu je také v případě, kdy jednáme se správcem daně, respektive finančním úřadem kupříkladu úplně poprvé v životě. Nejčastěji totiž lidé chybují v případě daňového přiznání, které podávají úplně poprvé, co je naprosto logické. Snažíme se totiž své daňové přiznání vyplnit podle všech dostupných instrukcí, které nalezneme buď v chytrých účetních knihách či nejlépe na internetových stránkách třeba i finančního úřadu, který nás umí ve svém systému v podstatě velmi dobře navést ke zdárnému cíli. Ovšem i přesto všechno se může stát, že se v našem daňovém přiznání objeví chyba, na kterou je třeba, co možná nejdříve reagovat. Dostat se totiž do křížku s finančním úřadem asi nikdo z nás nechce, tudíž si pojďme představit, jaké máme možnosti opravy v případě, kdy se do našeho daňového přiznání vloudila chyba, na kterou jsme přišli až po samotném podání přiznání.

Jinou daňovou povinnost, než je skutečnost vyřeší opravné a dodatečné daňové přiznání

V případě, kdy podáte daňové přiznání a následně zjistíte, že je v něm chyba, můžete v rozmezí před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání podat takzvané opravné daňové přiznání, které se bude vyplňovat na naprosto stejný formulář jako to řádné s tím rozdílem, že zaškrtnete kolonku s názvem opravné a upravíte chybu, které jste se v řádném přiznání dopustili. Finanční úřad posléze v řízení nepřihlíží již k řádnému přiznání, nýbrž bere v potaz pouze přiznání opravné. Pokud ovšem prošvihnete lhůtu pro podání opravného daňového přiznání, máte jedinou možnost opravy a tou je podat takzvané dodatečné daňové přiznání, ve kterém svou chybu můžete napravit dříve, než vám přijde výzva z finančního úřadu. Pojďme se podívat na příklady, kdy lze toto dodatečné daňové přiznání podat.

Kdy podat dodatečné daňové přiznání?

Do konce měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistí, že výsledná daň měla být naprosto jiná, než uvedl ve svém daňovém přiznání, má povinnost podat dodatečné daňové přiznání, které výslednou daň upraví. Ve stejné lhůtě bude muset rovněž uhradit daňový rozdíl v případě, kdy mu vznikla, povinnost uhradit daň v opačném případě se upraví částka, která by měla být subjektu vyplacena. Finanční úřad tento přeplatek vyplatí nejpozději do 30 dnů od podání vašeho dodatečného daňového přiznání.

Kde se v daňovém přiznání nejčastěji chybuje?

V daňovém přiznání můžete pochybit hned v několika aspektech, nejčastějšími chybami jsou zejména chyby týkající se vámi vypočtené daně. Může se jednat o špatně spočítané příjmy a výdaje, nesprávně zahrnuté položky snižující základ daně, nesprávně uvedená daňová zvýhodnění a podobně. Tyto chyby je třeba bezpodmínečně vyřešit, v co možná nejkratším termínu, abyste se vyhnuli pokutě ze strany finančního úřadu. Dále se ovšem může jednat o chyby v přílohách. Respektive buď vám příloha chybí úplně či vám zaměstnavatel vydal špatnou přílohu o vašich příjmech ze zaměstnání a podobně. V tomto případě ovšem není třeba ihned vypracovávat dodatečné daňové přiznání, nýbrž vás finanční úřad v uvozovkách pouze vyzve k doplnění příloh potřebných ke kontrole výsledné daně. V neposlední řadě se jedná o chyby administrativní, u kterých rovněž není třeba podávat dodatečné daňové přiznání, nýbrž pouze doplnit potřebné údaje finančnímu úřadu na základě jeho výzvy. Nejčastěji se jedná o nevyplnění čísla účtu pro zaslání daňového přeplatku, chybějící podpisy či o některé špatně vyplněné kolonky. Problém ovšem nastává tehdy, kdy máte zřízenou datovou schránku a své daňové přiznání podáte, fyzicky v tomto případě vás bohužel pokuta nemine.

Jak vyplnit dodatečné daňové přiznání?

Na závěr se dostáváme k otázce, jak vůbec dodatečné daňové přiznání vyplnit? Zkusme si na jednoduchém příkladu vysvětlit, jakým způsobem na dodatečném daňovém přiznání promítneme svou chybu z řádného přiznání.

Příkladem může být kupříkladu poplatník, který je poživatelem starobního důchodu a jehož zaměstnavatel mu neuplatnil slevu na poplatníka, která činí 24.840 Kč. Tudíž náš starobní důchodce bude muset podat dodatečné daňové přiznání a to tak, že na řádek s číslem 74 uvede svou daňovou povinnost, která bude vypočtena po zohlednění slev. Stranu 1 a 2 vyplní dle potvrzení, které obdržel od svého zaměstnavatele, které se nazývá „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 20**“. Dále bude pokračovat na stranu 3, kde na řádek 64 daňového přiznání uvede slevu na poplatníka, která činí 24.840 Kč. Na řádek 84 posléze uvede úhrn záloh, které byly sraženy zaměstnavatelem, který opomenul na slevu na poplatníka a na řádku 91 vyčíslí rozdíl řádku 74, tedy své daňové povinnosti a 84, respektive úhrnu záloh, sražených zaměstnavatelem bez slevy na poplatníka. Pokud vyjde záporná hodnota řádku, bude se jednat o přeplatek na dani, který bude poplatníkovi vrácen v řádném termínu. Důležitý je rovněž i oddíl č. 6 s názvem Dodatečné DAP, ve kterém na řádku 78 uvede poplatník poslední známou daňovou povinnost, tedy tu, která byla vypočtena na řádném přiznání, na řádek 79 uvede nově zjištěnou daňovou povinnost, která bude z řádku 74 a do řádku 80 posléze zapíše rozdíl řádku 78 a 79, respektive tu částku, která mu vyšla na řádku 91. Na závěr stačí již jen vyplnit žádost o vrácení přeplatku, v případě, kdy k němu došlo a vyplnit tak buď své číslo bankovního účtu či adresu, na kterou bude poštovní poukázkou přeplatek rovněž zaslán. Vždy je potřeba mít na paměti, že se v dodatečném daňovém přiznání promítají částky uvedené v řádném přiznání a částky nově zjištěné. Pokud se tedy dopustíte jakékoliv jiné chyby, než byl náš modelový příklad, vždy bude její oprava probíhat naprosto stejně.