Sektorová daň

Přidal penizevsudekolemnas, dne 3. 02. 2019, 0x

Sektorová daň v České republice (zatím) neplatí. Často se však o ní mluví a zejména levicové politické strany její zavedení navrhují nejčastěji v období před volbami. Sektorová daň není celoplošná záležitost, ale týká se pouze vybrané ziskové skupiny, např. pojišťoven, bank či telekomunikačních firem.

Co znamená sektorová daň

Sektorová daň je speciální daň, která bývá uvalena na nejvýnosnější odvětví podnikání (bankovnictví, pojišťovnictví, energie, telekomunikační firmy apod.). Nejčastěji sektorová daň postihuje banky a telekomunikační společnosti. Ty musí dle zákona ze svých příjmů odvádět další daň.

Vlády tento krok odůvodňují nejčastěji tím, že vydělávají dost na to, aby mohli platit více. To je samozřejmě hodně zjednodušeně řečeno. Vedle základních důvodů, mezi které patří ozdravení státních financí a ekonomiky, by vláda získala peníze potřebné v jiných oblastí (např. vzdělání, zdravotnictví).

Sektorová daň v Evropě

Se sektorovou daní má intenzivní zkušenost řada evropských zemí. V minulých letech byla sektorová daň zavedena například na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Francii a ve Španělsku. Ve většině případů mělo zavedení této “dobré” sektorové daně spíše negativní dopad na život občanů. Zatížení vybraných odvětví podnikání totiž stejně nakonec nejvíce pocítili obyčejní občané ve svých peněženkách.

Sektorová daň na Slovensku

Například u našich sousedů a bývalých “bratrů” na Slovensku bylo hlavním cílem zavedení sektorové daně ozdravení státních financí, snížení státního dluhu a vyhnutí se zvýšení sazby DPH. Povinnost platit sektorovou daň měly banky a to z vkladů nejprve podniků, poté všech klientů. Zákaz přenášet vyšší náklady na klienty nebylo možné v praxi dodržet.

Původní záměr, který měl vést ke zlepšení veřejných financí, podpoře ekonomického růstu a snížení rozpočtového deficitu obvykle končí neúspěšně a pravým opakem. Propad v bankovním sektoru se projevil na růstu nezaměstnanosti i odlivu investorů, kteří se obávali o své investice.

Sektorová daň v Maďarsku

Například v Maďarsku, kde byla sektorová daň zavedena v roce 2012, banky na konci roku ohlásily ztrátu ve výši 160 miliard forintů. Řad bank uzavřela pobočky, aby vyrovnaly ztráty. Ztrátu pocítily i zahraniční společnosti a výsledkem bylo i celkové oslabení národní měny. Negativní zkušenosti se sektorovou daní jsou všeobecně známé, přesto k ní vlády s oblibou přistupují.

Sektorová daň v ČR

U nás s návrhem na sektorovou daň přišel Bohuslav Sobotka z ČSSD na počátku roku 2017. Voliče lákal na daň, které zasáhne pouze vybraná odvětví, a jich se vůbec nedotkne. Jak vyplývá z výše uvedených příkladů, negativní vliv na běžné občany je přitom jistý. Návrh Sobotky vzbudil vlnu nevole u bankovního sektoru, což je logické, ale i dalších ziskových odvětví, které jsou hned na ráně (telekomunikační firmy, energetičtí dodavatelé apod.) i odborné veřejnosti.

Znovu se o sektorové dani začalo mluvit na konci loňského roku 2018. S návrhem přišla ministryně Jana Maláčová, opět z ČSSD. Podle jejího návrhu by měla být sektorová daň uvalená na banky a telekomunikační firmy. Vláda by tímto způsobem chtěla získat peníze na obědy zdarma pro české školáky. Banky i operátoři upozorňují, že zavedení daně stejně nakonec pocítí všichni občané, nemluvě o zbrzdění dalšího vývoje byznysu a snížení konkurenceschopnosti českých podniků.

Většina odborné veřejnosti tvrdí, že zavedení sektorové daně v České republice by představovalo negativní zásah do národní ekonomiky. Postižené subjekty (banky, operátoři apod.) by si ztráty kompenzovaly jinde. Docházelo by k rušení poboček

3 důvody, proč je lepší sektorovou daň nezavádět

Některé země sektorovou daň již zavedly, některé nikoliv. Česká republika se stále řadí do skupiny zemí bez sektorové daně. Dosavadní zkušenosti zatím říkají, že sektorová daň možná banky neohrozí, život a hlavně peněženky běžných občanů však zasáhne vždy. Odborná veřejnost zmiňuje 3 hlavní důvody, proč nezavádět sektorovou daň.

1. Zdražování a osekání služeb

Na začátku každá vláda tvrdí, že sektorová daň nezasáhne normálního občana. Platit ji bude přece pouze vybrané odvětví, které má vysoké zisky. Jenomže opak je pravdou. Náklady každé firmy ovlivňují ceny. Pokud se zvýší náklady, zvýší se také ceny. Ve všech odvětvích, které musely platit sektorové daně, vždy došlo k navýšení cen služeb či produktů. Nedojde-li ke zvýšení cen, dojde k omezení služeb, uzavření poboček apod. Nebo rovnu obojí.

2. Podpora českých společností

Oblíbený argument pro zavedení sektorové daně bývá také ten, že sektorová daň se většinou týká firem, které vlastní velké zahraniční firmy. To znamená, že zavedením této daně se “udrží” peníze doma v Česku. Společnost přece vydělává v Česku, proč by tedy měly zisky jít do cizích rukou někde v zahraničí? Pravý princip podnikání ale tkví v tom, že podnikatel nabídne službu, která přinese užitek spotřebiteli, a on dostane zaplaceno dle dohody.

3. Odchod investorů

Zahraniční investoři jsou pro ekonomický vývoj země důležití. Na jedné straně se je vlády snaží přitáhnout do Česka, na straně druhé jim hází klacky pod nohy. Žádný investor nemá rád vysoké daně, složitou byrokracii a už vůbec ne sektorovou daň. Jednoduše řečeno, investoři se bojí, že když budou příliš úspěšní, dočkají se tak akorát uvalení daně na jejich zisky.