Úrokové sazby ČNB - repo sazba a další

Přidal panchytry, dne 2. 12. 2018, 0x

Česká národní banka pravidelně vyhlašuje různé druhy úrokových sazeb. Jejich názvy už jste určitě zaslechli a možná se vám budou hodit informace, jakým způsobem nás ovlivňují. Ať už přímo nebo nepřímo. Konkrétně se jedná o repo sazbu, diskontní sazbu, lombardní sazbu, PMR a PRIBOR.

Co je Česká národní banka

Když se řekne banka, vybavím se instituci, která se stará o naše peníze a my můžeme využívat její služby. Takto ale Česká národní banka (ČNB) nefunguje. S běžnou bankou, tak jak ji známe ze života, nemá v podstatě nic společného. Česká národní banka připomíná spíše státní úřad.

Velmi volně ji můžeme přirovnat k hydrometeorologickému ústavu. Zatímco tento úřad hlídá tok hladiny řek, Česká národní banka hlídá kurz měny a inflaci. V momentě, kdy je inflace vysoká, dělá patřičná rozhodnutí. Mezi její další funkce patří vyhlašování úrokových sazeb důležitých pro českou ekonomiku.

PRIBOR - Prague InterBank Offered Rate

Mluvíme o tzv. pražské mezibankovní nabídkové sazbě, což je průměrná úroková sazba, za níž si poskytují půjčky české banky mezi sebou. Na trhu fungují dva druhy banky. První skupinu představují banky, které mají peníze. Do těchto bank chodí lidé a firmy, kteří si zde ukládají peníze. Tyto peníze pro banky představují materiál, které používají k vydělávání dalších a dalších peněz.

Nicméně všechny uložené peníze takto využít nedokážou, a proto je mohou půjčit někomu dalšímu. Druhou skupinou jsou banky, kterým peníze chybí. Přesto je potřebují, aby mohly vydělávat. Druhá skupina proto přijde k první a půjčí si u ní peníze s úrokovou sazbou PRIBOR, kterou určuje ČNB.

PRIBOR lze jednoduše popsat jako cenu, kterou jedna banka zaplatí druhé za půjčku. To znamená, že PRIBOR ovlivňuje cenu i běžných spotřebitelských půjček, které využíváme my. Čím je úroková sazba PRIBOR větší, tím i my zaplatím vyšší úrokovou sazbu za spotřebitelský úvěr nebo hypotéku. Platí to samozřejmě i naopak. Vyšší PRIBOR má svá pozitiva i negativa. Negativem jsou drahé půjčky (viz. výše), pozitivem vyšší hodnota peněz.

Sazby PRIBOR v roce 2018 (do listopadu):

Měsíc	PRIBOR na konci měsíce
Leden	0,98 %
Únor	1,11 %
Březen	1,12 %
Duben	1,12 %
Květen	1,12 %
Červen	1,16 %
Červenec	1,39 %
Srpen	1,67 %
Září	1,79 %
Říjen	1,96 %
Listopad	2,18 %

Letos úroková sazba PRIBOR stoupá a s tím souvisí i dražší spotřebitelské úvěry a zejména pak hypotéky.

Diskontní sazba

Princip diskontní sazby je poměrně jednoduchý. Za tuto úrokovou sazbu si mohou banky uložit peníze u České národní banky podobně jako my máme uložené peníze na svém běžném bankovním účtu. Diskontní sazba je úroková sazba, kterou ČNB vyplatí bance, nikoliv naopak. Je to služba na krátkou dobu, minimální částka pro uložení je 300 milionů a maximální 100 milionů korun.

Mezi diskontní sazbou a sazbou PRIBOR existuje vztah. Pomocí diskontní sazby totiž Česká národní banka ovlivňuje výši PRIBORu. Čím vyšší je diskontní sazba, tím je vyšší PRIBOR. Ten nemůže být nikdy nižší. Je logické, že s banky mezi sebou nebudou půjčovat peníze s úrokem 0,5 %, když by si mohli uložit peníze u ČNB s úrokem 1 %. Je to důležitý nástroj, s jehož pomocí ČNB ovlivňuje míru inflace. Například dnes diskontní sazba činila 0,75 %. Tuto informaci zjistíte každý den na úvodní stránce ČNB.

Repo sazba

Repo sazba je tzv. dvoutýdenní sazba, která je stejně důležitá jako předchozí diskontní sazba. Repo sazba je nástroj pro řízení likvidity a manipulaci s PRIBORem. Čím více likvidity na finančních trzích je, tím více peněz si mohou lidé půjčit. A čím peněz lidé mají, tím více utratí. Jakmile to přesáhne míru, ČNB jednoduše likviditu stáhne z trhu a přiměje lidí méně utrácet a více šetřit.

Jak to funguje? REPO sazba je využívána při repo operacích, jejich prostřednictvím ČNB reguluje množství peněz v oběhu. Česká národní banka si půjčuje peníze od běžných bank. Na oplatku jim dá cenné papíry se základní dobou splatnosti 14 dní. Proto se Repo sazbě říká dvoutýdenní sazba. Jakmile doba splatnosti skončí, ČNB vykoupí cenné papíry zpět včetně domluveného úroku - REPO sazby. Aktuálně dvoutýdenní REPO sazba činí 1,75 %.

Od výše repo sazby stanovené v dubnu 2005 se odvíjí výše zákonných úroků z prodlení, které původně závisely na diskontní sazbě. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí: „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“

Vývoj REPO sazby od roku 1995:

Od	%
8. prosince 1995	11,30
29. března 1996	11,50
24. dubna 1996	11,60
9. května 1996	11,80
21. června 1996	12,40
4. června 1997	39,00
11. června 1997	29,00
18. června 1997	25,00
20. března 1998	15,00
4. prosince 1998	10,50
4. května 1999	6,90
23. února 2001	5,00
1. listopadu 2002	2,75
31. října 2005	2,00
6. února 2009	1,75
2. listopadu 2012	0,05
3. listopadu 2017	0,50
2. února 2018	0,75
2. listopadu	1,75

Lombardní sazba

Lombardní sazba je opakem diskontní sazby. Nejen Česká národní banka si půjčuje peníze od běžných bank. Tato praxe funguje i naopak. Banky si rovněž půjčují peníze od ČNB a půjčku zajišťují prostřednictívm cenných papíru. Za půjčku zaplatí úrokovou sazbu, což je právě lombardní sazba. Lombardní sazba nemůže být nižší než PRIBOR, jinak by si banky půjčily raději od ČNB než od jiné banky na trhu. Aktuálně je lombardní sazba 2,75 %.

PMR - Povinné Minimální rezervy

Všechny finanční domy - banky a stavební spořitelny mají zákonem danou povinnost vytvářet předem stanovený objem peněžních prostředků, které slouží jako minimální rezerva. To znamená, že určitou část vložených prostředků, musí dát banky stranu a to pro případy, že by neplánovaně potřebovaly větší hotovost. Povinné Minimální rezervy představují určitou jistotu, že banky budou fungovat bez problému, a krátkodobé potíže se nijak nedotknou jejich klientů. Je to v podstatě “polštář” sloužicí k plynulému mezibankovnímu platebnímu styku. Aktuálně PMR činí 2 %.