Výpočet odstupného a nárok na něj

Osobní rozvoj

Přidal vimevse, dne 14. 05. 2019,  0x


Výpověď a odchod ze zaměstnání nemusí být vždy negativní zkušeností, zejména jedná-li se o výpověď ze strany zaměstnavatele. Taková výpověď je totiž spojená s nárokem peněžité odstupné, na nějž má nárok každý zaměstnanec, který obdržel výpověď ze zákonem daných důvodů. 


Peněžité odstupné je vlastně příspěvek, jehož primárním cílem je podpora zaměstnance, aby bez problémů překonal neočekávanou ztrátu zaměstnání, jíž žádným způsobem nezavinil. Nárok na odstupné ale nevzniká vždy, dostane-li zaměstnanec výpověď.

Nárok na odstupné - kdy vzniká?

Nárok na odstupné vzniká v případě, kdy je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele a to z důvodů, které jsou uvedeny v zákoně. Jedná se zejména o organizační a zdravotní důvody.


Dle zákoníku práce (§ 52) náleží zaměstnanci odstupné v následujících situacích:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

Nárok na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů

Nejčastějším důvodem výpovědi ze strany zaměstnavatele jsou organizační důvody. To znamená například to, že pracovní pozice byla jednoduše zrušena, pro zaměstnance neexistuje vhodná náhradní pozice a stává se tak tedy nadbytečným.

Nárok na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů

Neplatí při jakékoliv nemoci. Nárok na odstupné vzniká pouze tehdy, pokud zaměstnanec nemůže dosavadní práci vykonávat kvůli následkům pracovního úrazu, onemocnění z povolání či ohrožení touto nemocí.

Nárok na odstupné - kdy nevzniká?

Nárok na odstupné nevzniká v případě, pokud výpověď podává zaměstnanec. Nárok na odstupné rovněž nevzniká tehdy, je-li zaměstnanec vyhozen kvůli opakovanému porušení pracovní kázně apod.


Dle zákoníku práce (§ 52) nenáleží zaměstnanci odstupné v následujících situacích:

f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,

g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,

h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.

Výpočet odstupného

Výše odstupného se odvíjí od délky pracovního poměru, výše mzdy a důvodu výpovědi. Maximální výše však není nijak omezena a zaměstnavatel má právo jej libovolně navýšit.


Výpočet odstupného v případě výpovědi dle zákona z důvodů a - c (může být i dohodnou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem):

  • v případě pracovního poměru kratšího než 1 rok má zaměstnance nárok odstupné ve výši jednoho násobku průměrného výdělku
  • v případě pracovního poměru dlouhého 1 až 2 roky má zaměstnance nárok odstupné ve výši dvou násobků průměrného výdělku
  • v případě pracovního poměru delšího než 2 roky má zaměstnance nárok odstupné ve výši tří násobků průměrného výdělku


POZOR! Obdrží-li zaměstnanec výpověď z důvodu d, má nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku!

§ 67 (2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.




Komentáře:

Pro přidání komentářů je potřeba se přihlásit .

Nenacházejí se zatím žádné relace v databázi.