Povinnosti jednatele s.r.o.

Přidal kulicka, dne 9. 10. 2018, 0x

Jednatel je statutárním orgánem společnosti a přísluší mu obchodní vedení společnosti. Jednatel nemusí, ale může být i zároveň společníkem (v praxi však nejčastěji bývá ta samá osoba). Jeho hlavní náplní je zastupování společnosti v obchodním styku. Jeho nejvýznamnější zákonnou povinností je vždy a za každých okolností jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud tak neučiní, může ručit společnosti nejen za majetkovou, ale i nemajetkovou újmu.

V současné době jsou práva i povinnosti jednatele s.r.o. komplexně upravena v zákonech č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích – dále ZOK) a 89/2012 Sb., občanský zákoník (Nový občanský zákoník – dále jen NOZ).

NOZ zavedl, že každý člen voleného orgánu (tedy včetně jednatelů) je povinen svou funkci vykovávat s nezbytnou loajalitou a s péčí řádného hospodáře (více viz níže).

Mezi nejdůležitější povinnosti jednatele patří zejména.:

Povinnost zajistit řádné vedení účetnictví a evidenci
Aktualizace i doplňování sbírky listin vedené u obchodního rejstříku
Vést aktuální seznam společníků
Vždy jednat s péčí řádného hospodáře
Jednat v souladu s usneseními valné hromady a respektovat meze svých kompetencí
Povinnost svolávání valných hromad včetně účasti na nich
Povinnost informovat společníky o záležitostech společnosti
Dodržovat zákaz konkurence a zachovat mlčenlivost o důvěrných či choulostivých informacích i skutečnostech
Povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, pokud ví o hrozícím úpadku společnosti

Péče řádného hospodáře

Dle ZOK § 51 jedná s péčí řádného hospodáře, tedy pečlivě a s potřebnými znalostmi, ten, kdo mohl při svém podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Při objektivním posuzování, zda jednatel postupoval s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba.

POZOR: Péče řádného hospodáře se týká už samotného přijetí funkce, tedy pokud přijme jednatel funkci v případě, kdy je si vědom toho, že není schopen tuto funkci řádně vykonávat, se dopustil jejího porušení a bude plně zodpovědný za takto vzniklou škodu.

Jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře

Porušení péče řádného hospodáře je například:

Situace, kdy jednatel uzavře jménem společnosti smlouvu, kterou sleduje svůj vlastní prospěch a je to v rozporu se zájmy společnosti, jejímž jménem jedná.
Předcházet potenciálnímu úpadku, tedy učinit včasná opatření
Situace, kdy uzavře pracovní poměr s nedostatečně kvalifikovanou osobou.
Neplní stanovené účetní ani daňové povinnosti.
Dopustí se porušení či porušování zákazu konkurence.

Pokud by bylo rozhodnuto o úpadku, je možné, že soud na základě návrhu insolvenčního správce popř. věřitele s.r.o., rozhodne, že jednatel (či bývalý jednatel) ručí za řádné splnění povinností s.r.o. v určeném rozsahu. Soud takto samozřejmě neurčí, pokud nebylo řádně prokázáno, že jednatel měl vědět a mohl vědět o hrozícím úpadku a zároveň v souladu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné a rozumně předpokládané za účelem odvrácení této hrozby.

POZOR: Důkazní břemeno při této událostí zůstává na bedrech jednatele – tedy on sám musí dokázat, že jednal náležitě s péčí řádného hospodáře. V situaci, kdy nerozhoduje jednatel samostatně, ale rozhoduje kolektivní orgán, se škoda dělí mezi členy poměrnou částí. Pokud některý z nich hlasoval vůči rozhodnutí, které vyvolalo určitou škodu, musí svůj tehdy projevený nesouhlas případně doložit, aby se vyhnul vzniku závazku i na svou osobu.

Pokud se jednatel dopustí porušení výše uvedených povinností při výkonu své funkce, je povinen nahradit vzniklou škodu dané společnosti. V případě, kdy tak neučiní, mu vzniká závazek vůči věřitelům ve výši, v jakém způsobenou škodu neuhradil.

Test insolvence

Jedná se o ochranu věřitelů, která směřuje k tomu, aby byla zajištěna likvidita firmy. Podstatou je, že pokud podnik neprojde tímto testem, nesmí vyplácet výnosy ani jiné odměny ze svých výsledků hospodaření ani jiných zdrojů. Zkrátka, pokud podnik nedosahuje dostatečně vysoké likvidity, jeho vedení si nebude moct rozebrat, co zbylo, a zdejchnout se.

Tato povinnost je upravena v ZOK (Zákonu o obchodních korporacích) a najdeme v něm vymezení ve dvou formách. Test předlužení (neboli rozvahový test) a test likvidity (tedy cash flow test).

Za provedení testů likvidity zodpovídají jednatelé a musejí je provádět minimálně 1 krát ročně. Dále např. i před každou výplatou výnosů.

Pojištění bílých límečků

Jako podnikatel se můžete chránit před zpronevěrou, i některými dalšími druhy kriminality, ze strany svých zaměstnanců pojištěním „bílých límečků“. Je to sice nepříjemná možnost, ale nehledě na důvěru, kterou svým zaměstnancům většina nadřízených dává, jsou policejní statistiky neúprosné. K těmto kriminálním prohřeškům dochází napříč řadou podniků od státní správy, přes různé instituce až po soukromé firmy.

Závěrem

Současně platná právní úprava klade na jednatele nemalé nároky, nicméně pokud jednatel svou funkci vykonává v souladu se všemi zákonnými požadavky, účinná právní úprava jej chrání před ručením za závazky s.r.o. Jednatel společnosti tak nadále odpovídá především za výkon své funkce (aby byla v souladu s péčí řádného hospodáře), avšak za výsledky své činnosti nutně neodpovídá. Pokud jednatel skutečně jedná s péčí řádného hospodáře a s veškerou loajalitou vůči společnosti, není povinen hradit škodu ani v případě, kdy by v důsledku jeho rozhodování k nějaké škodě došlo.

Výkon funkce jednatele je spojen s řadou povinností, jejich úplný výčet není cílem tohoto článku (s ohledem na jejich šíři), navíc jsou tyto povinnosti individuálně odlišné. Cílem bylo podat přehled o tom, jak tyto povinnosti popisuje zákon – individuální úprava může být zakotvena ve smlouvě či dokumentech společnosti.