Syndrom karpálního tunelu – příznaky, původ a jak na bolest

Přidal kulicka, dne 5. 10. 2018, 0x

Nejčastější (avšak ne jediná!) příčina brnění či necitlivosti prstů je tzv. syndrom karpálního tunelu. Brnění, popř. bolest bývá nejhorší nad ránem a jako první pomoc pomáhá chladit nebo rozcvičit. Lékaři se shodují, že prvotní a ne tolik závažné stupně tohoto onemocnění lze napravit vlastní silou, popř. nasazením léků, avšak ve vážnějších případech se operaci nevyhnete.

Hledáte článek, který vám přehledně ukáže všechny potřebné informace o tomto tématu? Pak jste zde správně. Dozvíte se nejen, co je to syndrom karpálního tunelu, ale i jaké má projevy či příznaky, jak se rychle, ale dočasně, zbavit akutních bolestí, jak předcházet tomuto syndromu i jaké jsou možnosti léčby.

Vše, co je dobré vědět, o syndromu karpálního tunelu v kostce:

Karpální tunel je oblast propojující předloktí a zápěstí. Právě tudy procházejí nervy, drobné cévy i šlachy flexorů (ohýbačů).
Syndrom karpálního tunelu je způsoben postižením nebo poškozením středního nervu v karpálním tunelu. K postižení dojde nejčastěji z důvodu chronického přetížení nebo po úrazu, zánětu šlach či vazů apod.
Častěji se projevuje u žen, zejména starších 50 let.
Diagnostikování je možné pomocí klinického vyšetření a EMG.
Nejčastěji se vyskytující příznaky jsou necitlivost, ztuhlost či omezená hybnost a brnění až bolest prstů (ukazováčku, prostředníčku a palce) především v noci a nad ránem.

Ne každé brnění ruky způsobuje syndrom karpálního tunelu

Do ruky jde celá řada nervů. Pokud je některý z nich stisknutý okolím, brání to prokrvení. I když je karpální tunel nejčastější příčina, není jediná, a proto brnění rukou nemusí mít pouze tento původ! Další příčiny mohou být např. od krční páteře či jiných vzácnějších syndromů.

Konečnou diagnózu nechte na lékaři, avšak existuje vodítko, které vám pomůže zjistit, o kterou příčinu se nejspíše jedná. Pozná se to podle toho, které prsty brní. Při syndromu karpálního tunelu brní 1., 2. a 3. prst (palec až prostředníček). Pátý a čtvrtý prst jsou inervovány z jiného nervu, a proto se týkají jiných příčin.

Co je EMG vyšetření?

EMG měří rychlost vedení impulsů nervem. Díky něj lékař může provést klinické vyšetření karpálního tunelu. Takto lze jednoznačně identifikovat, zda se jedná o karpální tunel nebo jiný problém a o jakou závažnost syndromu se jedná (tedy zda bude operace nezbytná).

Silnější brnění není indikátor vážnějšího stavu

Když lidé paličatě přečkávají prvotní brnění a syndrom přejde do vážnějšího stavu, může se stát, že symptomy dokonce zase odezní. Lidé jsou najednou zase bez obtíží, jenže útisk nervu stále pokračuje. Nerv tak trpí ještě více a navrácení do původního stavu je mnohem obtížnější a i časově náročnější.

Co bude, když prvotní příznaky přečkáte?

Nemyslete si, že díky přečkání příznaků jste za vodou! K lékaři vás potom přivedou mnohem horší důsledky než „pouhé“ brnění prstů. Stav pacientů, kteří přijdou dlouho po přečkání prvotních symptomů, je natolik pokročilý, že:

dochází k omezení svalové síly ruky,
nešikovnosti a neobratnosti ruky,
vypadávají jim předměty
atd.

Pro hypochondry máme uklidnění, neboť „brněním“ je myšleno natolik nepříjemné, že pacienty budí ze spánku – nejedná se o pouhé mírné nepříjemné pocity. Nejčastěji k němu nastává nad ránem, kdy je ruka v klidu a nejvíce otéká. Okolní tkáně tak nejvíce tlačí na nerv.

První pomoc – avšak pouze dočasná

Podstatou je zmenšit otok a zlepšit prokrvení. Někdo dává ruku pod studenou vodu, někdo přikládá led. Možné je i cvičením prokrvit danou oblast. Díky toho brnění povolí a vy tak můžete dále spát.

Řešení je to však pouze dočasné pro chvíli akutních potíží. Umožní vám to usnout, ale horší stav se může i několikrát za noc vracet!

Prevence

Prevence karpálních tunelů je obtížná, jelikož nejsou způsobeny jen jedním onemocněním či stavem. Faktorů, které je způsobí, je obvykle více.

Možnými způsoby prevence jsou:

Nepřetěžovat ruce a dávat jim odpočinout
Vyhnout se častým monotónním pohybů – např. psaní na počítači (zvláště, pokud u toho křivíte zápěstí do zvláštních úhlů)
Občas ruce procvičit (prokrvit), protřepat či jinak uvolnit napětí
Vyhnout se vibrujícím pohybům
Akupunktura (při mírnějším postižení nervů)
Požívání analgetik (pro zmírnění bolesti) či protizánětlivých látek pro zmenšení otoku, pokud máte časté křeče, uleví vám od nich hořčík.

Mnohdy se nejedná o jednorázové přetížení vazů. Spíše jsou vazy již dlouho předtím ve zhoršeném stavu (jakoby načaté) a jednorázové přetížení je už pak jen poslední kapka.

Psaní na počítači není namáhavé – jak to, že způsobuje problémy se šlachami?

Nejde o namáhavost daného pohybu, ale o strnulost. Šlachy jsou dynamický nástroj, potřebují pohyb a ne stát na jednom místě nehnutě a držet stabilitu ruky v jednom úhlu.

Může vám ulevit správná podložka pod ruku s myší, avšak výsledek je individuálně proměnlivý. Může se tím změnit úhel zápěstí a pohyb ruky, avšak stále se úplně nevyhnete strnulému držení zápěstí.

Správný úhel rukou a zápěstí je důležitý nejen z pohledu z boku, ale i z pohledu shora. Hlídejte si při práci, jak držíte ruce.

Obdobně mnoho lidí křiví své zápěstí při držení mobilu, kterému rovněž často věnujeme mnoho hodin denně.

Zanechává operace jizvy?

Tak jako při každém narušení integrity kůže.

Podstatou obou operací je přeříznout vaz tlačící na nerv, který se kvůli něj výrazně odkrvil, ztratil barvu (je bledý namísto růžové barvy) a je v místě vazů uškrcený.

Při endoskopii máte jemnou jizvu mimo patu dlaně, tedy mimo zatížené místo. Zároveň není porušena kůže ani podkoží. Avšak i přesto, že se vytvoří jizva, je obvykle podstatně menší než při klasické operaci.

Druhá varianta - „klasická“, je řez přes patu dlaně. U této varianty operace dochází k narušení větší části kůže a řez jde více do hloubky, a proto je i jizva výraznější. Také se nachází na malinko „choulostivějším“ místě.

Rekonvalescence je v řádů pouhých několika dnů (v případě endoskopické operace), zákrok probíhá nejčastěji při vědomí s lokálním umrtvením a trvá jen několik minut.

Mohou se karpální tunely po operaci vrátit?

Ano – mohou! Pokud nezměníte své návyky, tak to, co vám tento syndrom způsobilo, bude i nadále působit. Lidé ale obvykle své návyky změní a navíc by opětovné zhoršení zabralo dlouhou dobu. Statistická návratnost obtíží je menší než 3 %, a proto je velmi malá.